Infekce a očkování
Přihlásit se
Infekce a očkování (14/18) · 7:42

Genetické změny chřipky Pojďte zjistit, jak se může genetický materiál dvou virů chřipky typu A promísit a vytvořit zcela nový virus!

Navazuje na Krev.
Již jsme mluvili o tom, jak chřipka napadá buňky. Avšak jednou za čas, je to doopravdy nepříjemná situace, ovlivňují jednu a tu samou buňku dva odlišné viry. Zkuste si to představit. Neonemocněli jste jedním virem, ale dvěma. Může se to stát u lidí, ale také u zvířat, například u prasat. Je to ale velice raritní situace. Nejedná se o cílený útok. Jenom díky náhodně útočí dva viry najednou. V horním viru máme nějakou RNA. Nakreslím osm vláken RNA, které budou kódem pro vznik malých H proteinů. Tenhle pojmenuji například... H3. A ještě jeden hemaglutinin sem. Vypadají jako ruce, protože se navážou na kyselinu sialovou. Tady máme trochu neuraminidázy. Neuraminidáza bude sialovou kyselinu protrhávat a pomůže tím viru opustit buňku. Řekněme, že je to N2. Horní virus je tedy H3N2. A virus dole udělám... 5, 6, 7, 8. Udělám jej trochu jinou barvou. Tohle je též H protein, ale budeme ho nazývat H1. Takže toto je H1 a používám barvy, abych vám je pomohl odlišovat. Samozřejmě i na tomto viru máme neuraminidázu. Udělám ji zelenou barvou. Předpokládejme, že je to N1. Takže dole máme H1N1. A nahoře je H3N2. A tyto dva viry jsou připraveny napadnout buňku. Před tím, než ji napadnou, bude buňka dělat běžné věci. Má DNA, ale jakmile se viry objeví, převezmou nad ní kontrolu. RNA virů se dostane dovnitř. Tady máme červenou RNA. A tady trochu modré RNA. Když RNA přebere nadvládu, přinutí buňku tvořit své kopie. Najednou se tak z buňky stane továrna pro modrý virus, modrý RNA virus. To je H1N1. Stane se však továrnou i pro horní virus, H3N2. Oba ovládají buňku najednou. A tak je buňka rozdělena na dvě části, pracujíce pro dva různé viry. Tahle červená RNA obsahuje kód pro vznik H3. Vyrábí zde tedy protein. A obsahuje též kód pro výrobu N2. Takže tady máme N2, dám více N2 proteinu sem. A na opačné straně nahoře vzniká také nějaký H1 protein. Ve stejném okamžiku jsou tudíž v této buňce produkovány dva druhy hemaglutininu a neuraminidázy. Samozřejmě se tu také tvoří dva druhy neuraminidázy. Tady máme N1. K tomuto jevu tedy dochází. Buňka tvoří spousty proteinů a RNA a později ze sebe začne vysílat malé viry. A to můžete vidět napravo. Jsou tu viry, jenž opouštějí buňku. Jak vypadají? To je správná otázka. Některé z nich vypadají přesně jako jejich vzor. Obdrží v podstatě totožnou červenou nebo modrou RNA a můžou vypadat identicky jako jejich vzor. Můžou obsahovat stejné proteiny. Mohou mít tyto fialové H3, Mohou mít tyto fialové H3, také nějaký N2 protein zde. Takže vypadají v podstatě stejně jako jejich vzor. Nazvali bychom ho H3N2. A spodní virus, ten modrý, by mohl vypadat taky podobně. Nakreslím tudíž nějaký H1 tady, možná trochu H1 po straně, a mohl by mít taky N1 a trochu neuraminidázy tady a tady. Spodní virus bychom pojmenovali jako H1N1. Zajímavá věc je, že se čas od času promíchají Můžou se tedy promíchat. Projeví se to třeba několika modrými vlákny zde, možná třemi modrými vlákny. Dvě modrá vlákna se můžou dostat sem. Při míchání RNA se mohou promísit také proteiny. Jeden se možná objeví tady. Dostáváme tím H3 zde, možná i zde. A u spodního viru třeba dostaneme i něco jiného. Tentokráte třeba H1 nebo H tady. H proteiny se tedy mísí. A na téhle straně se utvoří kupříkladu N2. Takto jejich vzor nevypadal, že? Tady bude dejme tomu N1. Najednou tak viry vypadají trochu jinak. A pokud bychom měli tyto „potomky“ viru měli pojmenovat, horní virus by měl v názvu H3, protože má fialový hemaglutinin A také kvůli páru zelených nůžek, které znázorňují N1 protein, by byl celkový název viru H3N1. Spodní virus pojmenujeme jako H1, kvůli žlutě zbarvené dlani, a N2, díky oranžovým nůžkám. Tím jsme získali jiné viry, než byly původní vzory. A ostatní jsou stejné. Co se ale vlastně stane, když vzniknou nové viry? Pokud je virus úspěšný a umí udělat lidem velice zle, tak se bude z osoby na osobu dobře šířit. Možná se přenese z jedné osoby i na několik lidí, protože je vysoce nakažlivý. Nakazit se tak může mnoho lidí. Bude se pak šířit všemi směry A onemocní jím tudíž velké množství lidí. A v tomto případě říkáme, že se H3N1 stal novým dominantním virem. Tento proces se nazývá genetický posun. Je to proces, při kterém se se objeví nový virus po promíchání genomu původních virů. O této situaci tu mluvíme. Stává se to samozřejmě u virů chřipky typu A. Celkem máme typy A, B a C, ale tento jev ovlivňuje pouze viry typu A. Občas se může stát i jiná možnost. Tento virus se stane „zmetkem“. Nebude schopen lidi ohrozit a vyvolat u nich nemoc. V tomto případě se neuchytí a brzy zanikne. Toto promíchání, tento genetický posun, se může odehrát u lidí. Máme člověka, na kterého působí dva viry. Tato osoba může ovlivnit ostatní lidi. Ale může se to stát i u zvířat. Kupříkladu u prasat. Máme prase či sele, jenž onemocnělo. Svou nemoc však může přenést i na farmáře. Čas od času zaslechnete výraz „míchací nádoba“. Toto slovo označuje, zda smíchání virů proběhla v člověku, což byl případ číslo jedna, nebo v praseti, jenž bylo druhá možnost.
video