Danny O'Neill - Prezident firmy Roasterie

Danny O'Neill z firmy Roasterie. Narodil jsem se a vyrostl v malém městě ve státu Iowa. Během studia na střední škole jsem se přihlásil jako zahraniční výměnný student a krátce po Vánocích jsem dostal dopis, který říkal "OK, jedete na 1 rok do Kostariky." Šel jsem tam na střední školu a hrál jsem tam s mými kamarády basketbal. Později jsem v daném roce šel sbírat kávu a v té době jsem kávu nepil. Ale byli jsme v horách a bylo to idylické. Bylo to úplně přírodní. Vždycky jsem se nějak cítil spřízněný s farmáři. Farmáři jsou stejní na celém světě. Miluji farmáře a tak jsem opravdu miloval ty farmáře s kávou. Snažil jsem se přemýšlet co dělat a káva byl jediný nápad, který jsem měl. Bylo to ve sklepě budovy Kauffman Foundation a ve skutečnosti jsem byl poprvé nazván podnikatelem. Stále si to živě pamatuji. Myslel jsem si, "To zní dobře. Co to je?" Atributy byly ty, kvůli kterým jsem se vždycky dostal do potíží. Překonat zaběhnuté myšlení novým způsobem, být nezávislý, vytrvalý, nepřestávat, všechny tyhle věci. Začal jsem s touhle představou, že dám lidem, co chtějí, kde chtějí, kdy chtějí a budu to dělat lépe než kdokoli jiný. Můžeme zvednout telefon a mluvit s překupníkem zelené kávy a kávu nám pošle a potom ji upražíme. Je to neskutečně jednoduché. Napsal jsem si své poslání, které je stále stejné. Nejlepší káva, nejlépe upražená, jak nejrychleji je to možné. K smrti jsem se bál. Měl jsem 17 000 dolarů a začal jsem ve sklepě. Ale myslím, že to byl strach ze selhání, co mě motivovalo. To na mě funguje. Tolik jsem se bál, že selžu, že jsem pokračoval. Myslím, že existuje mnoho vrozeného podnikatelství, které systém vytáhne z dětí. Je to neukojitelná zvědavost a myslím, že ji má většina z nás. Může být skryta, pokud jsme introvertní, ale je tam stále. Existuje mnoho této intenzivní vnitřní zvědavosti. Odvaha, spontánnost a vášeň. Můj táta říkával, "Najdeš, co hledáš." Každou z těhle věcí nějak dělám nebo se další vrátí a někteří lidé to nazývají karma. Něktří lidé to nazývají různě, ale já vím, že mám ten starý Dale Carnegie. Když dostatečně pomůžeš ostatním, aby získali, co chtějí, dostaneš ty, co chceš. Když mám nápad, řeknu ho tolika lidem, kolika mohu. Chci co nejvíc zpětné vazby. Je to neuspořádané, z bodu A do bodu B. Stále mám tenhle zmatek uprostřed, ale všechno to říká, že nápad a s největší pravděpodobností zanikne než s tím strávím hodně času a úsílí. Chci dobrou energii, být s chytrými lidmi a to všechno se vrátí a naplní můj pohár různými způsoby.