Lidská prehistorie: Prolog Úvod do prehistorie člověka, která začala před více než 200 000 lety. Kdo byli naši první předci? Kde žili?

Linie vašich přímých předků navazuje na společnou historii lidských předků. My a náš vzdálený příbuzný – šimpanz – máme společného předka, který žil před asi 6,5 miliony let. O tomto společném předkovi se dozvídáme sledováním, co máme se šimpanzy společného. Od šimpanzů se ale také v mnohém lišíme, například velkým mozkem, který umožňuje abstraktní uvažování a vývoj komplexních jazyků, nebo naše stavba těla uzpůsobená pro vzpřímenou chůzi. Tyto lidské vlastnosti se vyvíjely postupně v průběhu milionů let. Fosilní nálezy odhalují dlouhou a pestrou přehlídku lidských předků. V určitém období někteří naši předci žili společně. Postupně si rozvinuli efektivnější vzpřímenou chůzi. A pak rozvinuté lebky s většími mozkovnami, které slouží více myšlení a méně žvýkání. Nemáme přesnou znalost našeho příbuzenství s těmito předky. Často svoje poznatky upravujeme na základě nových nálezů fosilií. Někteří byli naši vzdálení předci, někteří vzdálení bratranci, ze kterých se v evoluci stala slepá ulička. Ale o době zhruba před 200 000 lety jsou naše znalosti již na pevnějším základě. Našli jsme kosti lidí z Afriky, kteří se nám víceméně podobali, ne úplně, ale skoro. Uměli rozdělat oheň a otlouct kámen do pazourku, nože nebo škrabky. Byli fyzicky silní a závislí na vlastních svalech, ne technologii ve většině oblastí života. Kromě fosilí nám se zkoumáním prehistorie pomáhá genetika. Všichni tito lidé dneška zdědili DNA po malé skupince pravěkých lidí v Africe. Časem se nám začali víc a více podobat. A před asi 100 000 lety se už jejich kostry tak nelišily od našich, ale tito první Homo sapiens obývali planetu se dvěma vzdálenými příbuznými. V té době, následkem předchozího stěhování, žil v Asii Homo erectus už asi 2 miliony let. Homo erectus měl velký mozek, někteří z nich vyráběli sekerky, někteří rozdělávali oheň a někteří se dokonce oblékali. Ve stejné době žil v Evropě Neandrtálec, stejně jako v západní a střední Asii. Ten měl ještě větší mozek. Uměl vyrobit oštěp a kamenné nástroje podobné těm, které se našly v Africe, a domníváme se, že žili v silných společenstvích. Starali se o nemocné, slabé a pohřbívali mrtvé. Tím se kulturně moc neliší od prvního Homo sapiens, takže to vypadá, že se naše lidská stavba těla vyvinula ještě před rozvinutou lidskou kulturou. Ale blížila se změna. Dnes žijeme ve všech podnebích, po celém světě. Ve své zásadní závislosti na kultuře jsme jedineční. Jak jsme se dostali odsud sem, to bude tématem dalších kapitol prehistorie člověka.