Astrocyty Astrocyty, které jsou zřejmě základem hematoencefalické bariéry, jsou rozvětvené hvězdicovité podpůrné buňky s dlouhými výběžky. Ale abychom nepředbíhali, tak radši už více neřekneme. A Vy se rozhodně podívejte na video.

V tomto videu budeme mluvit o astrocytech. Jejich název pochází z řeckých výrazů pro "hvězdicovitou buňku". Astrocyty jsou gliové buňky centrálního nervového systému. Vývojově pochází z neurálních kmenových buněk. Astrocyty mají tělo s různým počtem výběžků lišících se rozvětvením. Obvykle je těch výběžku mnoho a jsou bohatě větvené. Proto je pojmenovali astrocyty, neboť pod mikroskopem vypadaly jako hvězdy. Na konci svých výběžků mají speciální struktury nazývané nožky (pedikly). Jen tu nakreslím pár těchto nožek, na koncích výběžků. Tedy nožky – to jsou všechny tyto struktury na koncích výběžků. Astrocyty jsou dříči. Mají pravděpodobně nejvíc funkcí ze všech buněčných typů v nervovém systému. Nejprve si řekneme, jak astrocyty vlastně tvoří oporu pro tkáň centrálního nervového systému. Tyto buňky zabírají obrovský podíl prostoru v centrálním nervovém systému a vlastně vytváří většinu struktury mozku a míchy. Poskytují tedy strukturní oporu pro ostatní buňky jako neurony a jiné glie. Druhá role je tvorba gliové jizvy. Týká se to toho, co astrocyty vytváří, pokud je někde poškozen centrální nervový systém. Pokud je někde v mozku či míše poškození, astrocyty proliferují, dělí se a množí, migrují do oblasti poškození, obklopí ji a jejich výběžky hypertrofují. Vytvoří mnohem větší, objemnější a delší výběžky, které slouží k ohraničení poškozené oblasti . Mezi těmito výběžky vytvoří hustou tkáň podobnou jizvě v jiné části těla, která je však tvořena jiným typem buněk, neboť astrocyty jsou přítomny pouze v centrálním nervovém systému. Tento proces reakce astrocytů na poškození má mnoho různých názvů. Říká se mu glióza, astroglióza, astrocytóza či reaktivní astrocytóza. Vyprodukovaná tkáň se nazývá gliová jizva. Je možné, že gliová jizva má podobnou strukturální opěrnou roli jako astrocyty. Pravděpodobně jde totiž o ohrazení místa poškození, zvláště pokud se tam vytvořila dutina. Snaží se danou oblast strukturně podepřít. Další důležitou funkcí astrocytů je udržování homeostázy. Udržování homeostázy je snaha udržet vše v optimálním stavu. Homeostáza intersticiální tekutiny, tedy mezibuněčné tekutiny nervové tkáně, je velmi důležitá, neboť neurony vyžadují k jejich správnému fungování velmi vyladěné a vyrovnané prostředí. Jedná se o koncentraci určitých iontů, zvláště pak draslíkových iontů. Pokud není koncentrace těchto iontů normální, neurony nemohou správně fungovat. Astrocyty proto neustále kontrolují intersticiální tekutinu a koncentraci iontů udržují stálou tím, že buď ionty vpouští, nebo vypouští ven. Udržují iontovou homestázu. Také někdy pro neurony vypouští do intersticiální tekutiny laktát , protože neurony mají velmi nízké vnitrobuněčné zásoby energie. Jsou tudíž absolutně závislé na kontinuální dodávce kyslíku a glukózy, aby měly dostatek ATP pro běžné fungování. Astrocyty mají určitou vnitřní zásobu energie ve formě glykogenu. Mohou část glykogenu přeměnit na laktát a sekretovat ho, aby neurony mohly v krizových situacích laktát využít, například pokud chybí stálý přísun kyslíku a glukózy. Další funkcí astrocytů je účast na udržování hematoencefalické bariéry. Tato bariéra slouží k zabránění vstupu velkých molekul z krevního řečiště – nakreslím jednu menší cévu procházející centrálním nervovým systémem. Brání velkým molekulám vystoupit z oběhu do mozku, ledaže by byl prostup této molekuly žádoucí. V hematoencefalické bariéře hrají roli složky samotné cévní stěny, ale výběžky astrocytů hrají také důležitou roli, zvláště pak jejich nožky. Nožky astrocytů jsou nalepené po celé délce stěn cév, které prochází centrálním nervovým systémem a hrají roli v zabránění průniku velkých molekul z krve do mozku. Součásti cévní stěny a nožky astrocytů tak tvoří efektivní bariéru mezi krví a mozkem, popřípadě míchou. Další důležitou funkcí astrocytů je pročišťování synapsí mezi neurony. Synapse slouží jako spojovací článek mezi neuronem a cílovou buňkou. Nakreslím zde axon a jeho zakončení a synapsi, kterou tvoří s dendritem jiného neuronu. Stejně jako když astrocyty obklopují nožkami cévy procházející centrálním nervovým systémem, lepí nožky a výběžky i okolo samotných synapsí. Nožky, které obklopují synapse, slouží k jejich pročištění. Blíže se na to podíváme u synapsí, ale v zásadě pomáhají odstraňovat molekuly, které slouží při komunikaci mezi neuronem a cílovou buňkou. Nazýváme je neurotransmitery. Je to velmi důležité pro návrat synapse do původního stavu, aby mohla být znovu použita pro komunikaci mezi neuronem a cílovou buňkou. Kdyby neurotransmitery přetrvávaly v synapsi, nefungovala by, neboť by zůstávala neustále aktivní. K efektivní komunikaci mezi neurony ale právě záleží na schopnosti rychle přecházet mezi zapnutým a vypnutým stavem synapse. Astrocyty též ovlivňují neurony a glie a naopak výměnou nejrůznějších látek. Astrocyty jsou zjevně skuteční dříči centrálního nervového systému. Žádný jiný druh buňky neslouží v tolika různých dějích.