Druhy indiferenčních křivek Indiferenční křivky pro normální statky, substituty a dokonalé komplementy.

Indiferenční křivky jsem kreslil, aby vypadaly nějak takto. Toto je svislá osa, tohle je jedem statek. Toto je množství statku A. A toto je množství statku B. A indiferenční křivky jsem kreslil nějak takto. Může vypadat takhle. To je jedna indiferenční křivka. Jiná indiferenční křivka by mohla vypadat takto. A mohl bych takhle kreslit další indiferenční křivky. Takhle by vypadala indiferenční křivka pro dva normální statky. Napíšu to. Toto jsou normální statky. Důvod, proč ty indiferenční křivky pro normální statky vypadají takto, je ten, že se snažím zachytit kombinace dvou normálních statků. Protože když mám hodně jednoho statku, v tomto bodě mám hodně statku A, a když mám velmi málo statku B, budu chtít vyměnit hodně statku A, abych dostal trochu víc statku B. Ale když najednou budu mít hodně B a málo A, vyměnil bych jen velmi málo statku A, abych dostal více statku B. Takhle tedy dostaneme tuto křivku, která je prohnutá jako luk. Anebo matematicky to vypadá jako část hyperboly. Když tedy pracujeme s normálními statky, indiferenční křivky by vypadaly takhle. Zamysleme se nyní nad indiferenční křivkou, která by byla zahnutá tímto způsobem. Mezní míra substituce by se stále měnila. Přemýšlejme o různých typech statků. Řekněme, že toto je množství pětidolarových bankovek. A toto berme jako množství desetidolarovek. Desetidolarové bankovky. Bavíme se o... statek je nyní faktické množství bankovek. Řekněme, že tady je 10 pětidolarovek. To dělá 50 dolarů. Bylo by mi jedno, jestli mám toto, nebo 5 desetidolarovek. Tady jich je 5. A v libovolném bodě mezi nimi bych byl indiferentní, protože kdykoli klidně vyměním 2 pětidolarovky za 1 desetidolarovku. Vypadalo by to... Moje indiferenční křivka by v tomto případě byla lineární. Moje indiferenční křivka by byla lineární. Za každých okolností na této indiferenční křivce budu ochotný měnit. Kdybych chtěl mít 1 desetidolarovku navíc, pětivyměním ji za 2 5dolarovky, což dává smysl. Protože 2 pětidolarové bankovky jsou ekvivalentem 1 desetidolarovky. Můžeme to dotáhnout do jiného extrému. Řekněme, že jsem indiferentní... nakreslím množství, co já vím, množství lentilek. Třeba červených lentilek. Měl bych to nakreslit červeně, ale neudělám to. A toto bude třeba množství modrých lentilek. A teď řekněme, že jsem vlastně mezi červenými a modrými indiferentní. Někteří lidé nejsou. Červené lentilky a modré lentilky. Když mám 10 červených, jsem na tom stejně, jak kdybych měl 10 modrých. Klidně vyměním jednu za druhou. Je mi to jedno. Mám z nich stejný celkový užitek. Mám z nich stejný celkový užitek. V tomto případě předpokládám, že mi opravdu na barvě mých lentilek nezáleží. Jsem naprosto indiferentní, když je prohodím. Toto je tedy příklad dokonalých substitutů. Dokonalé substituty. Vždycky ale budu radši, když budu mít lentilek víc. Další indiferenční křivka by mohla vypadat takto. Vždycky ale bude mít záporný sklon 1. Vždy, když se vzdám jedné červené lentilky, abych dostal jednu modrou, budu indiferentní. A stejně tak tady byste měli jinou indiferenční křivku mezi pěti- a desetidolarovkami, která vypadá nějak takto. Ale sklon je vždy naprosto stejný. Tak a poslední případ, o kterém budu přemýšlet, jsou to, co zveme dokonalými komplementy. To jsou statky, ke kterým vždy potřebujete ještě jiný statek. Jinak je ten statek užitečný jen zčásti. Nejspíš nejjasnější příklad dokonalých komplementů... napíšu to tady. Řekněme, že toto je množství pravých bot (R( a toto množství levých bot (L). Když mluvíme o jednom páru, zřejmě máte od každého jednu botu. Vážně by vás zajímalo, kdybyste měli víc levých bot? Ne. Měli byste stále ty stejné preference. Nezmění to kvalitu vašeho života. Budete mít stejný celkový užitek. Vlastně může být dokonce záporný, protože je budete muset někde uskladnit. Ale předpokládejme, že budete mít stále stejný celkový užitek a nezískáte nic navíc, když budete mít boty navíc, kdyby se ty boty třeba zničily nebo tak něco. Co se týče toho, co získáte z bot, které můžete nosit, máte stále stejný užitek. Jste stále indiferentní bez ohledu na to, kolik levých bot navíc vám někdo dá. A stejně tak byste byli indiferentní bez ohledu na to, kolik pravých bot by vám někdo dal. Možná byste byli šťastnější, kdybyste měli dvě pravé a dvě levé boty, protože takhle budete mít dva páry. A to by byla další indiferentní křivka. A znovu když máte dvě pravé boty, nezajímají vás víc než dvě levé boty. A pokud máte dvě levé boty, nezajímají vás víc než dvě pravé boty. Tato zelená indiferenční křivka je určitě preferovaná před tou bílou, ale na žádné indiferenční křivce vám neprospěje, když budete mít tři levé boty a jenom dvě pravé. Takto vypadají dokonalé komplementy. Toto jsou dokonalé substituty. A toto normální statky.