Náklady (průměrné, mezní, fixní a variabilní)
Přihlásit se
Náklady (průměrné, mezní, fixní a variabilní) (1/4) · 6:10

Mezní příjem a mezní náklad Jaké je racionální vyráběné množství?

Navazuje na Výrobní rozhodnutí a náklady obětované příležitosti, Mezní užitek a rozpočtové linie.
Pokračujme s naším příkladem výroby pomerančového džusu. V této situaci se chci zamyslet nad tím, jaké racionální množství pomerančového džusu by mohlo... jaké racionální množství pomerančového džusu by bylo možné vyrábět při dané tržní ceně. Řekněme, že tržní cena je 50 centů za galon a budu předpokládat, že zde je mnoho výrobců. Budeme muset být cenovými příjemci a zřejmě chceme účtovat za galon tolik, kolik můžeme. Ale pokud účtujeme více jak cent při 50 centech za galon, potom si lidé budou kupovat všechen pomerančový džus od jiných lidí. Tohle je cena, kterou můžeme účtovat. 50 centů za galon. Pokud se nad tím zamyslíme, v termínech mezního příjmu za přírůstkový galon... Za tento první přírůstkový galon dostaneme 50 centů, za další přírůstkový galon dostaneme 50 centů za ten jeden a za další dostaneme taktéž 50 centů. Za prvních tisíc galonů dostaneme 50 centů za každý z těchto galonů, za prvních 10 tisíc galonů dostaneme 50 centů za galon. Naše křivka mezního příjmu bude vypadat nějak takto. Náš mezní příjem je plochá křivka přesně 50 centů za galon. To je náš mezní příjem při 50 centech. Při tržní ceně 50 centů za galon. Nyní v této situaci, jaké je rozumné množství, které bychom chtěli produkovat? Nyní tu jsou dvě dynamiky. Chceme vyrábět tolik, kolik je možné, abychom rozptýlili naše fixní náklady na tyto galony. To je jeden způsob, jak o tom přemýšlet. Nebo další způsob, jak o tom přemýšlet je, že máme jisté množství fixních nákladů. Utrácíme 1 000 dolarů bez ohledu za co. Proč nezkusíme získat tolik příjmu, kolik je možné, abychom vydělali na tyto fixní náklady? Nebo pokud o tom přemýšlíme z hlediska průměrných fixních nákladů. Čím více množství produkujeme... z toho složka nákladů z fixních nákladů klesá a klesá. Chceme tolik, kolik je možné k rozptýlení našich fixních nákladů. Nyní jedna věc, nad kterou se musíme zamyslet, je zejména když se dostaneme za malý pokles na křivce mezních nákladů. A když vyrábíme více a více jednotek, mezní náklad roste a roste. Nechceme vyrábět tolik, aby cena výroby této přírůstkové jednotky... mezní náklad této přírůstkové jednotky je více než mezní náklad této skutečné. Nebo mezní náklad této přírůstkové jednotky není vyšší než mezní příjem, než který dostaneme z této přírůstkové jednotky. Dokud se mezní příjem rovná meznímu nákladu nebo jiný způsob, jak o tom přemýšlet je, že nechcete mezní náklad... A to je poté, co se dostaneme k tomuto malému poklesu. Budeme se snažit dělat tolik, kolik je možné, mezní náklad roste a roste. Nchceme vyrábět tolik, protože zde je náklad za tento galon navíc vyšší než, to, co dostaneme za tento galon navíc. Vypadá to, že náklad za tento galon by mohl být 53 centů, zatímco dostaneme pouze 50 centů za tento galon navíc. Každým galonem navíc, který vyrobíme, budeme ztrácet peníze. Nechcete, aby byl mezní náklad větší než mezní příjem. Když se podíváte na křivky jako jsou tyhle, dává smysl říci, kdy se mezní příjem rovná meznímu nákladu? A je to tento bod. A to je racionální vyráběné množství. Je to 9000 jednotek. Budeme na této přímce, budeme vyrábět 9000 galonů džusu. Náš příjem, který získáme, bude obdélník této oblasti. To je vyšší než cena, kterou dostaneme za jednotku krát počet jednotek. To bude celkový příjem, který dostaneme, pokud bychom tohle vystínovali. Nebudu tohle vystinovávat, protože by to zaneřádillo celý můj diagram. A jaký je náš celkový náklad? Máme naše průměrné celkové náklady. Tohle je náš průměrný celkový náklad 48 centů, to je ten malý zelený trojúhelník. To je 48 centů za jednotku krát celkový počet jednotek. Náš náklad... oblast v tomto obdélníku. Pokud bychom to vystínovali, tento trochu menší obdélník. A tak naše zisk jsou rozdílem mezi těmito dvěma našimi celkovými příjmy v této oblasti pod obdélníkem, který má přímku mezního příjmu jako horní mez a náš náklad je obdélník, který má náš průměrný celkový náklad, tuto přímku zde jako svou horní mez. Náš zisk za těchto okolností bude tato oblast. Výška je rozdíl mezi naším mezním nákladem, který je stejný jako náš mezní příjem, a naším celkovým nákladem. Výška budou tyto dva centy tady. Vezmeme si rozdíl 50 a 48, budou to 2 centy. A potom vyráběné množství bude 9000 jednotek. 9000 Vyděláváme 2 centy za jednotku. Pamatujte si, náš průměrný náklad, náš průměrný celkový náklad je 48 centů za jednotku. Budeme prodávat za 50 centů za jednotku, takže vyděláme 2 centy za jednotku. Není to 20. Vyděláme 2 centy za jednotku. 2 centy krát 9000 nám dá 18000 centů neboli zisk 180 dolarů. Nyní se chci zamyslet a odpovíme na to v dalším videu je, zda dává smysl vůbec prodávat všechny jednotky a pokud ano, kolik jednotek bychom měli prodávat, pokud, a zde je otázka, pokud je tržní cena nižší než vaše celkové průměrné náklady. Dává to smysl? A kolik jednotek dává smysl vyrábět? Řekněme, pokud by tržní cena byla 45 centů za jednotku, má smysl, abychom to vyráběli?
video