TICE ART 1010  renezační umění Toto video renezančního umění je přehledové video pro TICE ART 2010.

Jsem Arturo Potori, ale můžete mi říkat Art. Vítejte při pátrání v dějinách umění, ve kterém účinkuji já a moje ruka! Bohužel bez ostatních částí těla. Jak trapné, lidé z celého světa se dívají a já tu trčím a čekám na nějakou pěti prstou primadonu. Ah, takhle je to lepší. Vypadá to, že budeme mluvit o období renesance. Během středověku, pochodeň zapálená Řeky a předaná Římanům, byla uhašena. Středověké hodnoty naopak vyzdvihovaly duchovno a zavrhovaly tělesno. V polovině 14. století se ale Petrarcovi, italskému básníku a znalci latiny, podařilo ve svých spisech smířit křesťanství s řeckou a římskou tradicí... a probudit nový zájem o to, co bylo zavrženo jako pohanská minulost. Tím začalo nové období nazývané renesance nebo také znovuzrození. Přesun zájmu od božského k lidskému se stal známý jako humanismus. Samozřejmě by nebyla žádná renesance bez několika renesančních mužů. Mužů, kteří ovládali řadu řemesel. Vezměme například Brunelleschiho. Byl to zlatník, architekt, inženýr, sochař a matematik. Jako umělec objevil princip lineární perspektivy, která propůjčuje dvojrozměrnému prostoru iluzi trojrozměrnosti. Začíná horizontální linkou, přidá úběžník a linie, které se do úběžníku sbíhají. Tak dostanete rámec, ve kterém budou umístěné předměty vypadat vzdálenější nebo bližší. Samozřejmě že Brunelleschi byl nejznámější pro svou velkou báň. Ne, ne tuhle báň. Ale kopuli, kterou postavil na katedrále ve Florencii, která je stejně velká jako ta na Pantheonu. Brunelleschikoho nová metoda výstavby byla tak odlišná, že se někteří Florenťané domnívali, že zešílel. Vymyslel způsob, jak stavět kopuli bez lešení a bez použití podpěrných oblouků, které se běžně užívaly v gotické architektuře k podpírání rozsáhlých konstrukcí. Šestnáct let poté, když bylo dílo dokončeno, bylo uznáno jako div své doby a Bruneleschi byl prohlašován za génia. Také Donatello začínal jako zlatník. Ne, ne, ne, Donatello nebyl želva bojující proti zločinu, Donatello studoval staré římské sochařství a dekorace. Jeho David je známý jako první volně stojící bronzová socha odlitá v renesanci. Zobrazuje Davida jako pohledného mladíka z Bible právě poté, co sťal obra Goliáše, a ve svém zpracování využívá klasických technik jako kontrapost. Donatello také rozvinul nový způsob vytváření mělkých reliéfů, které využívaly pravidla lineární perspektivy, aby tak dosáhl větší iluze hloubky. Byl by oslavován jako nejschopnější sochař renesance nebýt Michelangela, který společně s da Vincim a Raphaelem vyzdvihl umělecký svět do vrcholné renesance. Snad nikdo jiný nepředstavuje ideály renesance lépe než Leonardo da Vinci. Ne, vskutku renesanční muž nebyl superhrdina. Přečtěte si trochu historie. Leonardo byl nadaný malíř, sochař, vědec, stavitel a dokonce vojenský inženýr. Namaloval nejznámější portrét na světě Mona Lisu. Jeho bezmezná zvídavost je nejlépe doložena v jeho zápisnících, které jsou plné vynálezů jako je tank, létající stroj a padák. V roce 1482 odešel Leonardo do Milána, kde namaloval na zeď kláštera slavnou nástěnnou malbu Poslední večeře. Vybral si okamžik plný emocí, kdy Ježíš předvídá zradu jedním z apoštolů a v tom samém okamžiku si zrádce ulamuje chléb. Apoštolové reagují různým stupněm překvapení a zděšení, kromě Jidáše, který tím pozdvižením zroztržití natáhne ruku pro kousek chleba. Leonardo použil lineární perspektivu jako způsob, jak přitáhnout pohled k obličeji Ježíše, jako klidnému středu v chaosu. Ačkoliv Poslední večeře již byla mnohokrát namalována jinými, Leonardo byl první, který zachytil apoštoly jako skutečné, živé, reagující lidi. Nyní se dostáváme k Michelangelovi. Myslíte si, že ho zvládneme najednou? Dobře. Ve 24 letech Michelangelo vytesal slavnou Pietu, to v italštině znamená lítost. Pieta zobrazuje tělo Ježíše na klíně své matky Marie, když truchlí nad jeho smrtí ukřižováním a mísí renesanční ideály krásy s realismem. Krátce po umístění sochy, zaslechl Michelangelo, jak někteří říkají, že je to dílo jiného umělce. Tu samou noc Michelangelo vyryl následující slova na šerpu přes Mariinu hruď: toto vytvořil Michelangelo Buonarotti z Florencie. Později toho Michelangelo litoval. Byla to jediná socha, kterou kdy podepsal. Michelangelo nebyl ochotný přijmout zakázku na vymalování Sixtýnské kaple, ale papež Julius II naléhal. V protikladu s rozšířeným mýtem, že Michelangelo ležel na zádech a maloval, stál ve skutečnosti na speciálně navrženém lešení a musel se natahovat nahoru a vytahovat krk. Freska vyžaduje malbu do čerstvě nanesené vlhké omítky a Michelangelo, protože byl také básníkem postěžoval si v dopise svému kamarádovi takto: "Můj vous se obrací k nebi, moje šíje umdlévá, bohatá výšivka skrápí můj obličej, z tahů štětce malých i velkých." O čtyři roky později byl náročný úkol dokončen a vytvořeno mistrovské dílo. Malby Sixtinské kaple měly hluboký vliv na další umělce. Jeden příběh vypráví, že Raphael proklouznul do kaple, aby prozkoumal malby, když tam Michelangelo nebyl a zvolal: " Svatá matko! Co se mi to přihodilo? Rychle zpět k rýsovacím deskám!" Raphael seškrabal fresko, na kterém právě pracoval a přemaloval ho. Napodobením Michelangelovo mocného stylu se stal Raphael papežovým oblíbencem a dostal zakázku na vyzdobení dalších místností ve Vatikánu. Jeho největším dílem je Athénská škola, která zobrazuje Platona, Aristotela a další řecké filosofy, matematiky a vědce klasického starověku, kteří sdílejí své myšlenky a vzájemně se učí. Jedná se o setkání ryze fantazijní, protože všechny postavy žily v různých dobách a dílo také poukazuje na to, že humanismus byl přijat církví. Raphael dokonce zobrazil i sám sebe, jak stojí s astronomy. Vypadá to skoro jako večírek, Platón Aristoteles a Arturo, ne snad? Ah. Ještě jsme nezmínili renesanci na severu. Ne, ne, Leonardo, Michelangelo ani Raphael nešli na sever, aby si zalyžovali. Pardon lidičky, ale dnes budete muset omluvit ruku, no dobře, pro mnohé byla renesance opojná doba. Dobře, takže to, co se odehrálo v Itálii, nezůstalo pouze v Itálii. Myšlenky renesance se rozšířily do zbytku Evropy a započaly to, co označujeme za renesanci na severu. Jan van Eyck byl průkopníkem v malbě olejem na dřevěné desky. Tento umělec ze severu měl zálibu v každém detailu a zajímal se více o realismus než klasický styl. Albrecht Dürer cestoval do Itálie a byl přátelil se s Raphaelem a dalšími renesančními umělci. Byl schopný propojit do svých maleb a tisků představy italské i severní. Stal se jedním z nejvlivnějších umělců v oblasti grafiky a vyzdvihl tuto jen relativní uměleckou formu k novým estetickým kvalitám a popularitě. Po smrti Leonarda v roce 1519 a Raphaela v roce 1520 umělci odmítli hodnoty vrcholné renesance a přijali ještě vyšší a sofistikovanější styl. Manýristé jako Tintoretto vytvořili nevyváženou kompozici, která dílu propůjčovala vizuální napětí.Tintorettova Poslední večeře posouvá stůl z centra zájmu na levý okraj a zdůrazňuje dramatické osvětlení a pohyb, aby zvýšil dramatičnost obrazu. Manýrističtí umělci taktéž úmyslně zkreslovali a stylizovali lidská těla a prostorové vztahy. Je to vidět např. na tomto obraze Madony od Parmegianiho. Objekty jsou podlouženy a místo toho, aby andělé byli vyváženi na obou stranách Marie, jsou nedobrovolně vmáčknuti na levou stranu a napravo stojí jen malý svatý Jeroným. Renesance byla obdobím velkých objevů, vynálezů a kreativity. Renesance zahrnovala objev Nového světa Kryštofem Kolombem, Guttenbergovým vynálezem knihtisku, počátky protestantské reformace Martina Luthera Kinga a vědecké objevy Koperníka a Galilea, abychom jmenovali alespoň pár z nich. Vliv renesance na západní umění stále pokračuje a dokonce se rozšířila i bez Facebooku, Twitteru a Youtube. A to díky síle jejích myšlenek a kráse jejich výtvorů. (hudba)