1600-1800 Baroko a Osvícenství
Přihlásit se
1600-1800 Baroko a Osvícenství (12/35) · 5:06

Nicolas Poussin, Krajina se svatým Janem na ostrově Patmos, 1640 olejomalba
, 100.3 x 136.4 cm / 39-1/2 x 53-5/8 inches (Institut umění v Chicagu)

Navazuje na 1300-1600 Renesance.
V polovině 17. století došlo k velké obnově Říma. Šlo o obrovské stavební vzepětí. Vzpomeňme na výstřední prostory kostela Il Gesu s úžasným iluzivně působícím stropem, s prostorem tak okázalým a divadelním. Těžko si lze představit, že v té samé době se objevuje opak této okázalosti. Setkáváme se s klasicismem, klidem a mírem, s racionalismem Nicolase Poussina. Jsme v Institutu umění v Chicagu. Díváme se na Poussinovu Krajinu se svatým Janem na ostrově Patmos. Tento obraz je opravdu postaven na klasickém řádu a přesně odměřené skutečnosti. Svatého Jana poznáme podle orla, který vedle něj stojí. Orel je tradičním symbolem tohoto apoštola. Díváme se na svatého Jana. Sedí v popředí a píše knihu Zjevení Janovo knihu o konci světa a druhém příchodu Ježíše Krista. Toto je velmi silný moment, který je však zachycený v neuvěřitelně klidné a mírumilovné krajině. A právě Poussin je považován za prvního autora takovéto ideální krajiny, kterou máme právě před sebou. A to bude velmi důležité pro dějiny umění, dokonce pro celá nadcházející století. Umělci se budou vracet zpátky ke klasické krajinomalbě a budou ji znovu interpretovat. Poussinův styl byl dokonce tak vlivný, že se stal standardem pro Francouzskou akademii. A těm, kdo malovali krajinu tímto způsobem. S citem pro řád, přísnost a rozum, krajinu v určitém smyslu dokonalou, se začalo říkat poussinisté. Takže jak Poussain namaloval tento obraz? Umístil hlavní postavu do popředí, ale ta je vlastně velmi malá v poměru k celé krajině. Sedí ve velmi klasické póze. Ve skutečnosti se domníváme, že tuto pózu Poussin udělal podle zobrazení říčních bohů z antického Říma. A samozřejmě Poussin, přestože byl fancouz, strávil v Římě většinu svého života. Postava svatého Jana je tedy v popředí. Je obklopen antickými ruinami. Vidíme ruiny napravo i nalevo od něj. A také v pozadí můžeme vidět klasický antický chrám a starověký obelisk. Je tedy umístěn do krajiny, ze které můžeme cítit běh času, a sám píše knihu o konci času, o konci světa. Představa plynutí je, dle mého, velmi důležitá pro pochopení způsobu, jakým Poussin utváří krajinu. Svatý Jan sedí v nejbližším popředí, v dolním okraji obrazu. My se nemůžeme povznést do středu obrazu, kde stojí onen chrám, jak jsi zmínila. Namísto toho, máme několik cest, kterými nás obraz vede. Můžeme zkusit jít dolů a dozadu, ale narazíme na vodu. A to dokonce hned dvakrát. A také na hustou řadu stromů. Ale tato cesta se zdá obtížná, proto se náš zrak stočí směrem doprava, kde vidíme cestu, která, zdá se, vede dál, která ale také pomalu vede náš pohled celou krajinou. Zpomalíme a užíváme si prostor, který je před námi. A do každé části této krajiny Poussin zařazuje něco, na co se můžeme podívat. V popředí je to svatý Jan s ruinami. Dále cesta osázená stromy. Vprostřed je to chrám a obelisk. A vpozadí vidíme hory a až na samém horizontu další hory a mraky. Pokaždé může naše oko poklidně setrvat na nějakém bodě v této krajině. Tato krajina není určitým skutečným místem. Je spíše koláží, ideálem a není se čemu divit u autora, jehož estetické vnímání bylo utvářeno Římem, který je sám o sobě místem mísení několika kultur. Podívejme se například na tento obraz, na kterém máme klasický řecký a římský chrám. A hned vedle něj je i egyptský obelisk. Vidíme odkaz rovnou ke dvěma kulturám. Obě dvě byly mocné, ale obě dvě také zanikly. To, co se nám obraz snaží říci, je to, že přichází nový křesťanský řád, který bude věčný. Jak říká kniha Zjevení svatého Jana. Krajina je zde pečlivě a přesně utvořena. Vše má cit pro řád, strukturu a geometrii. Avšak to je tak odlišné od toho, co očekáváme nebo co si myslíme o Apokalypse svatého Jana. Je to přeci velmi silná a ničivá vize o konci světa. Je důležité si připomenout, že tento umělec byl studentem starořecké stoické filozofie, pro kterou je kontrola emocí tím nejvyšším cílem. A nejenom Poussin sdílel tuto myšlenku, ale také celý okruh dalších malířů, který se k němu připojil v Římě. Musíme si také uvědomit, že se v této době v Římě děly i další věci. Papež tehdy dával přednost onomu okázalému umění v protireformačních kostelech. Poussin našel okruh malířů, které stejně jako jeho zajímala stoická filosofie a byli zaujati i stylem jeho malby. Poussinovi se podařilo, co se zdá skoro nemožné. Dokázal vytvořit poezii i z racionalismu a ideálu.
video