Umění 20. století
Přihlásit se
Umění 20. století (6/62) · 3:35

Gustav Klimt, Smrt a život, 1910 Gustav Klimt, Smrt a život, 1910, přepracováno 1915, olej na plátně, 178 x 198 cm (Leopoldovo Muzeum, Vídeň).

Navazuje na 1800-1907 Průmyslová revoluce.
(hudba) Jsme v Leopoldově muzeu ve Vídni a díváme se na Klimtův obraz Smrt a Život. Používá staré, tradiční výjevy, přepracovává je a dělá je nespoutaně současné a moderní. Obraz je volně založen na tématu Tance Smrti, což je středověké téma, zobrazující Smrt přicházející ke všem bez rozdílu. Myšlenku, že Smrt si vás najde, ať už jste rolník, kněz či princ. Smrtka obvykle nosí přesýpací hodiny nebo kosu. Ale v tomto případě, což je myslím dost neobvyklé, drží Smrt palici, a vypadá přitom mnohem více hrozivě a nebezpečně. Její lebka dychtivě pozoruje život. Když říkám život, myslím tím téměř architektonické nakupení lidských těl, starých, mladých i čerstvě narozených. Jako bychom cítili generace a generace lidských bytostí, které si Smrt vzala. A když se podíváte, jak se ona těla překrývají, skutečně tam je ona následnost přítomná, onen pohyb časem vpřed, ale směrem k ničemu. Zdá se, že sebou zmítají, jako by měli nějaký sen. Myšlenka, že jim oči zavřel sen, je podle mě opravdu důležitá, onen pojem podvědomí či snový stav nebo cosi, na čem v té době ve Vídni pracoval Freud. Měli bychom dodat, že dva páry očí zavřené nejsou. První patří dítěti, což v sobě má jistý instinktivní aspekt. U něj ještě nejde o "vědoucí" vědomí. A druhý pár patří mladé ženě zcela vlevo. Vypadá téměř jako smyslů zbavená, blouznící. Já to chápu jako Smrt na jedné straně a rozkoš či smyslnost na straně druhé. Jde opravdu o zrcadlový obraz a myslím, že si obě postavy navzájem dodávají na intenzitě. I jejich ruce se letmo dotýkají. Jedna svírá palici, druhá se dotýká jejích prsou. Na obou stranách vidíme charakteristické dekorativní vzory, které si s Klimtem spojujeme. Na straně Smrti vidíme velmi temné barvy a tvar kříže, jasný odkaz k církvi. A možná na zmrtvýchvstání či posmrtný život. Vpravo jsou barvy a tvary mnohem jasnější, dekorativní květinové vzory naznačují obnovu. Tento vzor má tendenci tisknout jednu postavu k druhé. V Evropě v té době existoval zájem o nitro člověka, o snové stavy, o odpoutání se od všedního světa. Byla to odpověď na materialismus a rychlé tempo života v moderní industriální době. Zájem o instinktivní pudy byl ve Vídni obzvláště významný, více, než tomu bylo ve stejné době jinde v Evropě u Symbolistů. Mně to připadá jako opravdu úspěšné řešení problému, se kterým umělec nějakou dobu zápolil. Což je způsob, jak zachránit nesporné úspěchy, které se umění v dějinách podařilo dosáhnout, aniž by se uchylovalo k malbě historických scén nebo tradičních motivů, jež už byly na konci 19.století obnošené. A existovala možnost nalézt nové, neprobádané území? Ano, a tím bylo lidské nitro. (hudba utichá)
video