Umění 20. století
Přihlásit se
Umění 20. století (25/62) · 6:20

Grant Wood, Americká gotika, 1930 oil on beaver board, 78 x 65.3 cm, The Art Institute of Chicago

Navazuje na 1800-1907 Průmyslová revoluce.
Jak přistupujete k tak slavnému obrazu, že se stal ikonou národa? Díváme se na obraz Americká gotika od Granta Wooda z roku 1930, který více než jakýkoli jiný obraz představuje pro mnoho lidí Ameriku, střed USA, maloměstskou Ameriku. Wood prohlásil, že namaloval otce a dceru, ale my víme, že mu předlohou byli jeho sestra a zubař. Vedou se o něm pře stejně jako o americkém národě. Obraz má tolik výkladů, kolik máme představ o Spojených státech Určitým způsobem záleží, na jaké straně sociálního spektra se nacházíte. Jestliže žijete ve městě, můžete si myslet, že si utahuje z lidí žijících na středozápadě a pokud jste ze středozápadu, myslíte si že je jeden z vás a zachytil vás takové jakými jste. Ačkoli opak může být také pravdou. Lidé z východu USA se třeba podívají na Iowany zobrazené na malbě a řeknou: "Přesně takoví jsou". A Iowané se občas podívají na malbu a trápí se, že jsou zesměšňováni. Obraz má mnoho významů. Když se na něj podíváme bez předsudků, vidíme farmáře, a snad, jak umělec řekl, jeho dceru stojící před obyčejným domem. Je zde zachycen smysl těžce pracujících, praktických lidí, jakási konzervativní stránka Ameriky. Je v něm něco zastaralého. Vše co se nachází v obraze se zdá být domácí výroby. Dřevěný neogotický dům v pozadí, zástěra, kterou má žena na sobě, jeho pracovní oděv vše vypadá jako by mohlo být vyrobeno přímo těmi lidmi. Píše se rok 1930 a USA je silně průmyslovou kulturou. A dokonce i podle měřítek Iowy je tato malba zastaralé představy. Ale vlastnost, která je v něm pro mě nejvíce současná je konfrontace s postavami. Oba stojí přímo před námi. Nejsme si jistí, co se muž chystá říci. Ale mám pocit, že se jeho tvář změní, buď se rozjasní úsměvem nebo z něj bude vyzařovat něco dost nevlídného. Skutečně je těžké jej odhadnout. A nejsem si jistá, že se dívá přímo na nás. Ale ať už je vážný nebo laskavý, zdá se být opravdu neurčitý. Žena se dívá pryč na něco, co nemůžeme vidět, něco mimo prostor plátna. Vlastně tato nejasnost proniká celým obrazem. Myslím, že je to jeden z důvodů, proč je obraz tak působivý a proč se stal takovým symbolem středu Spojených států, protože lidé v něm mohou vidět to co chtějí. Myslím, že pomáhá poznat samotného Granta Wooda. Vyrostl na zapadlé farmě v odlehlé části Iowy se svými dvěma bratry, sestrou a rodiči. Byl opravdu osamocený. Jeho otec byl velmi přísný. Nikdy úplně nezapadnul do rodiny. Měl jemnější, více uměleckou povahu na rozdíl od té chlapské jeho bratrů a otce a byl si velmi blízky se svou matkou. Jeho otec umřel mladý. Domnívám se, že se jeho obtížný život vtisknul do obrazu. Byl složitá osobnost. Občas jej vnímáme jako dvourozměrnou osobnost, Amerikanistu, regionalistu někoho, kdo maloval z oblasti středu Spojených států Ty postavy byli jeho lidé. Grant Wood společně s Thomasem Hart Bentonem a řadou jiných umělců založili nový směr, který nazvali regionalismus a který ostatní nazývají zobrazení americké scenérie. Což je tradiční zobrazení venkovského Středozápadu, svědčící o amerických hodnotách. Ale Wood byl mnohem komplikovanější. Strávil spoustu času v Paříži, což dělalo mnoho umělců jeho generace, malováním ve stylu postimpresionismu. Žil také v Mnichově. Nebyl tak úplně americký jako jsou naše představy o něm nebo představy plynoucí z tohoto obrazu. Ve skutečnosti historici umění spojují tento druh nekompromisního stylu a proměnu z impresionusmu s vlivem, který na něj měli staří renesanční malíři jako Van Eyck a Memling a snad také směr Nová věcnost tehdejšího německého malířství. Jistě, ve 20. letech navštívil Mnichov. Tudíž je malířem ovlivněným evropskými tradicemi, třebaže aplikuje tato učení na své vlastní lidi, na americkou krajinu, na americkou duši Nepochybně vidíme vliv renesance, zvláště ve tváři mužské postavy, kde je zachycena skoro celá mapa vrásek a prohlubní. Například můžeme vidět jednotlivé linky jeho obočí. Jsou skoro viditelná místa, kde nakonec póry vousům dovolí vynořit se. Myslím tím, že je zde něco detailního, což je skoro až děsivé. Detaily jsou spíše v jeho tváři než-li ve zbytku obrazu. Když se podíváte na stromy v pozadí - ty jsou kruhové, geometrických tvarů tedy zobecněné. A také zbytek malby je geometrický, složený z linek, kruhů a cikcaků. Jde o způsob, kdy umělec vezme určitý tvar a vytvoří z něj obecnější formu. Stromy jsou toho perfektním příkladem. Je to reálné i symbolické. Ale domnívám se, že je důležité neignorovat širší kontext, ve kterém byl obraz namalován. Je rok 1930. Spojené státy nedávno prošly jedním z nejúspěšnějších období, jenže právě v roce 1929 se zhroutil akciový trh a ekonomika se zastavila. Když si vezmeme širší politickou situaci, tak v Evropě se dostávají k moci fašisté a s ní důležitá politická ideologie, o které se často hovoří jako o návratu zpět k venkovským, primitivním zkušenostem. Někteří historici umění se dívají na tento obraz amerického výjevu jako na odraz antiinternacionalismu, vnímaný jako velmi nebezpečný, s kořeny v evropském fašismu. Předpokládám, že se obraz vykládá mnoha různými způsoby. Má výklady psychoanalytické, politické a také historické. A domnívám se, že je důležité zapustit tento obraz nejen do umělcova životopisu, ale také do historických událostí, ve kterých byl pořízen. (hudba)
video