První světová válka
První světová válka (23/26) · 9:53

Sinaj, Palestina, Mezopotámie: vojenská tažení 1. světové války .

Navazuje na Haitská revoluce, Deklarace nezávislosti USA a B. Franklin, Francouzská revoluce a Napoleon.
Zatím jsme se soustředili zejména na Evropu a někteří z vás se ptají, proč se mluví o světové válce, když probíhala v Evropě, Ve skutečnosti evropské mocnosti měly své říše po celém světě, takže skutečně probíhala všude po světě. Nejvýznamnější fronty se nacházely na Západě a Východě, ale střetů bylo samozřejmě mnohem více. Mnoho z nich ovlivnilo vývoj dějin, a spoluvytvářelo moderní svět ve 20. století. K válečným tažením mezi koloniemi docházelo v Africe. Další fronta byla na Kavkaze, kde bojovala Osmanská říše s Ruskem. Japonsko se také účastnilo, a to na straně spojenců. Nebylo ale hlavním aktérem. Japonská pomoc spočívala v námořní podpoře. Též probíhaly boje proti Němcům v Pacifiku a Číně. V tomto videu se chci zaměřit na nejvíce zajímavé vojenské akce 1. svět. války, protože významně ovlivnily historii Blízkého východu. Konflikty, ke kterým v regionu dochází, mají kořeny v 1. světové válce nebo mají spojitost s tímto historickým obdobím, před i po válce. Trocha kontextu, celý tento region nyní nazýváme Blízký východ, a především Arábie byla formálně pod nadvládou Osmanů. Osmanská říše postupně ztrácela svou moc. Příkladem může být Arabský poloostrov. Bylo velmi těžké přímo kontrolovat všechny kmeny na tomto území. Egypt byl před 1. světovou válkou okupován Brity. V 19.století se Britům podařilo převzít veškerou moc nad Egyptem. Těsně před válkou byl Egypt oficiálním protektorátem Británie. Egypt byl kompletně v rukou Britů. Egypt byl důležitým strategickým územím v této době a nadále jím zůstává díky důležitosti Suezského kanálu. Ten je přímo zde. Byl postaven Francouzi v roce 1869 a spojuje Středozemní moře a Rudé moře. Abyste si uvědomili jeho významnost, podívejte se na mapu světa. Je to nejrychlejší cesta lodí z Evropy do Rudého a Arabského moře až do Indie, což byla důležitá kolonie Britského impéria, ale dalo se plout dál na východ do Indického moře. Bylo to strategicky velmi významné místo. Toto tvoří základ pro různá vojenská tažení. Často se souhrnně označují jako tažení na Blízkém východě, někdy se oddělují na sinajské, palestinské a mezopotámské. Mezopotámie je v dnešním Iráku. Sinajský poloostrov je součástí Egypta. Palestina, nebo to čemu se říkalo Palestina v roce 1914, nyní částečně patří Izraeli, je to část západního břehu, pásmu Gaza a Libanonu. Jak vidíte, všechny tyto státy, které teď nazýváme Libanon, Jordánsko, Sýrie, byly utvářeny okolnostmi 1. světové války, a tím, jak válka skončila. Na samém začátku v roce 1914 se Britové vylodili přesně zde, na jižním konci Mezopotámie. Během války se postupně posouvali podél řeky Tigris. Neustále se pohybovali severním směrem. Během války se jím podařilo získat většinu dnešního Iráku. Pro Brity to bylo velmi úspěšné tažení, i přes komplikace. V roce 1915 byli britští vojáci obklíčeni v městečku Kut. Obléhání Osmany trvalo 147 dní. Až poté se vojáci vzdali. Byli vyhladovělí, bez zásob. Umírali na nemoci. Toto je fotka indického vojáka poté, co se vzdali Osmanské přesile. I když bylo mezopotámské tažení pro Brity úspěšné. Obležení města Kut je v britské historii bráno jako největší potupa jejich armády, když se museli vzdát a vojáci doslova vyhladověli. Měl bych zdůraznit, že když mluvím o Spojencích, o britských vojácích… Ale v taženích na Blízkém východě, v Mezopotámii, v Palestině indičtí vojáci hráli v britské armádě významnou roli, hlavně v Mezopotámii. Ale také vojáci z Austrálie a Nového Zélandu. Když mluvíme o britském vojsku, nesmíme tyto různé národnosti opomenout. Do roku 1918 se jim podařilo ukořistit dnešní Irák, chcete-li Mezopotámii. Na další frontě v Egyptě to byli Osmané, kdo podniknul první ofenzívy. Chtěli využít situaci a získat zpět Suezský kanál, což by byla velká porážka pro Británii a její nadvládu a schopnosti na moři. V roce 1915 se Osmani pokusili dobýt Suezský kanál. Bez úspěchu. Nový pokus o rok později 1916 končí také s nezdarem. Nyní útočí britští vojáci, což znamená egyptští vojáci, arabští, no Egypťané jsou Arabové. Byli zde i Australané a Indové. Začínají svou ofenzívu a ta trvá až do konce války. V roce 1915 ubránili Suezský kanál. V roce 1916 znovu. Od roku 1917 podnikají útoky. Po několika pokusech zabírají Gazu v roce 1917 a poté i Jeruzalém, což jim dodalo na prestiži. Nespočet armád v průběhu historie se snažilo dobýt Jeruzalém. Pak Britové pokračovali. Když se konec války blížil, když se blížíme k roku 1918, Britové a jejich spojenci se snažili získat co nejvíc území. Věděli, že před vyvoláním příměří, je to jejich poslední šance zabrat území, pak nastoupí byrokraté a vyjednávání. A tak se Britové snaží zabrat co nejvíce území. Dostávají se do Damašku a ještě severněji do Aleppa. Rok 1918 znamená konec války. Na konci října se uzavírá příměří s Osmanskou říší. Rakousko-Uhersko i Německo jej podepsalo na začátku listopadu, 1. světová válka skončila. Pojďme zmínit několik zajímavostí, které souvisí s boji na Blízkém východě. První je film Lawrence z Arábie, jehož děj se odehrává právě v této době. Toto je T.E. Lawrence. Kromě jiného to byl on, kdo pomohl Arabům povstat a bojovat proti Osmanům a turecké nadvládě. Pomáhal koordinovat arabská povstání proti Osmanské říši. V tomto případě Arabové pomáhali spojencům porazit Osmany. Nejzajímavějším faktem, o kterém budeme mluvit více v dalších videích, je to, že na konci války spojenci kontrolují toto celé území. Takhle to bude lépe vidět. Ovládají toto velké území. Bylo na nich, jak bude vypadat budoucí Blízký východ. Dohodli se, že Francii připadne kontrola nad dnešní Sýrií a Libanonem. Toto je přibližně Libanon, a Sýrie je v této oblasti včetně Damašku zde. Britská část zahrnovala dnešní Izrael, Palestinu, Jordánsko a Irák. Ve 20. letech tohle všechno spadalo pod britský mandát. Takto si oblast rozdělili a do značné míry to dodnes region ovlivňuje. Znovu opakuji, Sýrie a Libanon spadaly pod francouzský mandát.
video