Život Benjamina Franklina Přehled života Benjamina Franklina.

Jsem zde s Walterem Isaacsonem z Aspen institutu a budeme mluvit o Benjaminu Franklinovi. Franklin je jednou z osob, která stála u vzniku USA, ale nikdy nebyl prezidentem. Proč se o něj tedy tak zajímáme? Je zakladatelem, který v nás nevzbuzuje strach, patří mezi ty, kteří na nás mrkají z minulosti. Je starší než zbytek zakladatelů, takže než vznikl stát bylo mu přes osmdesát. Trochu moc na to, aby byl prezident. Ale můžeme se na něj dívat jako na lepidlo, které nás stmeluje. Také pomohl vytvořit 'americkou povahu', což znamená odvážný, hovorný, populistický, demokratický člověk, ... ...který chce spojit lidi dohromady a vytvořit nový typ národa, založený na jednotě různých typů lidí a etnických skupin. Věděl tedy, že se vytvoří národ střední třídy. Na rozdíl od George Washingtona, Jeffersona, Maddisona, nebo Johna Adamse, kteří byli elitou, Franklin byl majitel obchodu, střední třída. Abychom pochopili smysl jeho života, máme zde časovou osu. Pro mně je to trochu matoucí, protože víme, že neprožil celý život v Americe... ...a ani v jednom městě. Franklin žil 84 let a byl nejlepší americký vědec,vynálezce, diplomat, obchodní stratég... ...a jeden z našich nejpraktičtějších politických myslitelů. Tyto aktivity dělal v různých fázích svého života. Narodil se v Bostonu jako syn imigranta, respektive puritánského uprchlíka. Jako dítě utekl a odjel na krátkou dobu do Londýna aby tam pracoval a vydělal si na tiskařskou výbavu. Když mu bylo něco málo přes 20 odjel do Philadelphie aby se stal tiskařem. Stal se z něho skvělý obchodník. Měl tiskařský obchod, noviny, nakladatelství. Založil pobočky svojí tiskárny podél celého východního pobřeží. Vytvořil americký poštovní systém, aby mohl propojit svoje tiskárny a nakladatelství. Potom odešel částečně do penze, aby se z něho stal občanský lídr. Dělal experimenty s elektřinou, které byly velice důležité, ale také spoustu dalších aktivit... ...například založil občanská sdružení, díky jednomu z nich pak byla založena pennsylvánská univerzita. Během tohoto období se z něj stal majitel obchodu ze střední třídy a následně se dostal do čela obchodní skupiny ve Philadelphii. Toto období je velice zajímavé, protože jako on sám líčí, přišel do Philadelphie bez peněz a velice mladý... ...a během tohoto období se dostal do čela celé komunity. To je další důvod, proč je považován za typický příklad Američana, dosáhl úspěchu díky vlastní píli. Je jako mýtus Horatia Algera 'od chudáka k boháčovi'. Ve své autobiografii je velice pyšný na to, že když přišel do Philadelphie, měl v kapse pouze tři mince... ...a přesto se byl schopen neuvěřitelně vypracovat. Otevřel si tiskárnu, začal provozovat noviny, vytvořil 'Poor Richard's Almanach'... ...a najednou z něj byl nejúspěšnější podnikatel amerických kolonií. A to bylo poprvé v historii, kdy se z chudého uprchlíka stal jeden z nejbohatších a nejúspěšnějších obchodníků. Proč odešel pracovat k bratrovi i když s ním nevycházel? Byl učedníkem svého bratra, což je zajímavý jev raných kolonií. Učňovství je, když se upíšete, že budete 7-8 let pro někoho pracovat, dokud nedosáhnete alespoň 21 let. Dostáváte minimální plat a jste vázáni svému nadřízenému. Není to samozřejmě stejné jako otroctví, ale také nejste svobodným člověkem. Jste zavázán jako učeň. Když Franklin začal pracovat jako učeň svého bratra, bylo mu 12. Jeho bratr byl tiskařem novin v Bostonu. Franklin, což z něho také dělá Američana, nesnáší absolutistickou moc, jako když jeho bratr byl jeho nadřízeným. Nelíbí se mu teokratická nadvláda v Bostonu. Chce svobodu, tak utíká pryč. Ve skutečnosti musel utéct, protože neukončil své učení u bratra. Správně, dal se do učení u svého bratra a nemohl tedy legálně odejít. Vlastně na bratra nachystal malý trik, protože bratr musel předstírat, že Ben vede noviny, protože on měl problémy... ...a tím pádem bratr nemohl poslat nikoho, kdo Benjamina chytil. Tudíž vprostřed noci Benjamin utíká, vydává se na moře a končí asi o týden později špinavý, promočený a téměř bez peněz ve Philadelphii. Potom ale okamžitě odjíždí do Londýna. Proč jel do Londýna tentokrát? Chtěl se stát tiskařem a toto byly staré dobré časy, kdy ve Philadelphii bylo jenom 10 různých novin a on chtěl mít ty jedenácté. Pracoval jako tiskař pro svého bratra, takže to bylo řemeslo, které znal. Abyste se ovšem mohli stát tiskařem bylo nutné mít tiskařský lis a další věci. Utekl tedy do Philadelphie, aby si zařídil tiskárnu a uvědomil si, že bude potřebovat nakoupit veškeré vybavení. Rozhodl se tedy odjet pro něj do Londýna. Jeden z jeho ochránců ve Philadelphii mu nabídl, že mu vybavení zaplatí, ale nakonec z dohody vycouval. Franklin tedy jel do Londýna a musel si tam najít práci, aby si vydělal dost peněz na tiskařské vybavení. Proto tam musel zůstat a přepravit vybavení zpátky. Ano, a potom se vrátil s tiskařským vybavením o několik let později a tak začala jeho tiskařská a nakladatelská kariéra. A potom jak jste již zmínil, ke konci tohoto období se z něj stal vynálezce a občanský lídr o čemž budeme ještě hovořit více do hloubky. A to všechno ho dostalo do pozice jednoho ze zakladatelů. Stal se z něho občanský lídr ve Philadelphii a dostal se do čela philadelphského sněmu. Potom se Pennsylvanie jako kolonie rozhodla, že potřebuje velvyslance v Londýně.... ...protože měli problémy s britským parlamentem a ministry, a nesouhlasili s daněmi. Tudíž byl jmenován pennsylvánským sněmem jako velvyslanec v Londýně. Ovšem využívalo ho 4-5 dalších kolonií, jako např. Massachussets. Je třeba si pamatovat, že jsme tenkrát ještě nebyli stát, ale pouze hrstka kolonií. Každá z kolonií si tudíž musela zvolit vlastního velvyslance. Franklin tedy strávil v Londýně během svého života poměrně dlouhou dobu, celkem asi 20 let. Jako velvyslanec kolonií se snažil nás udržet pohromadě jako říši, zabránit americké revoluci. Roku 1775 v podstatě neuspěl, roku 1776 se vrátil zpět do Philadelphie, stal se součástí kongresu a pomohl napsat Deklaraci nezávislosti. Brzy poté musel odjet do Paříže, i když byl tehdy již poměrně starý, protože aby byla deklarace platná... ...museli jsme získat Francii na naši stranu. Strávit tedy asi 9 let v Paříži jako velvyslanec a úspěšně získal Francii na naši stranu ve válce. Následně v pokročilém věku, bylo mu skoro 80, se vrátil zpět do tehdy již Spojených Států. Tam pomohl napsat ústavu a stal se z něho státník v letech. Fascinující život. Vždy absolutně udivující.