Pokročilý příklad na stechiometrické výpočty Na příkladu reakce sorbanu draselného s kyselinou chlorovodíkovou máme dopočítat, kolik sorbanu je nutné použít. Procvičíme i vyčíslování rovnic.

Sorban draselný, jehož vzoreček je uveden zde, má molární hmotnost 150 gramů na mol. Desetinná čárka určuje, že je to zaokrouhleno na tři platná čísla. Dokonce i tato nula je zde důležitá. Je běžně přidáván do dietních nealkoholických nápojů jako konzervant. Má být připraven zásobní roztok sorbanu o známé koncentraci. Student titruje čtyřicet pět mililitrů tohoto zásobního roztoku jedna celá dvacet pět molárním roztokem kyseliny chlorovodíkové, za použití pH metru a indikátoru. Disociační konstanta Kₐ kyseliny sorbové je 1,7 krát 10⁻⁵. A teď otázky, postupně. Napište zkrácenou iontovou rovnici reakce sorbanu s kyselinou chlorovodíkovou. Nejprve napíšeme iontovou rovnici, poté její zkrácenou verzi a doufejme, že uvidíme rozdíl. Iontová rovnice: jelikož se jedná o vodné roztoky, tyto látky budou disociovat na jejich ionty. Můžeme to zapsat jak na straně produktů, tak i reaktantů. Sorban draselný, tedy draselný iont (vodný), a iont C₆H₇O₂ (vodný). Kyselina chlorovodíková disociuje na vodíkový proton a aniont chloru. Takže toto máte v našem roztoku. A budou vzájemně reagovat. Co se stane? Iont C₆H₇O₂ zreaguje s vodíkem a vznikne kyselina sorbová. Kyselina sorbová, HC₆H₇O₂, ve vodném roztoku. To bychom měli, a teď máme draselné ionty a ionty chloru. Takže toto je iontová rovnice. Není to zkrácená iontová rovnice Mám ionty na straně reaktantů i produktů. Zahrnul jsem všechno. A teď tedy zkrácená iontová rovnice. Asi tušíte, co se stane. Mám draselné ionty vpravo i vlevo, můžu je vykrátit. Takže je vykrátíme. Mám ionty chloru nalevo i napravo, můžeme je vykrátit. A můžu tedy napsat zkrácenou iontovou rovnici. Zkrácená iontová rovnice. Tedy, mám iont C₆H₇O₂ rozpuštěný v roztoku. Zreaguje s vodíkovým protonem, také rozpuštěným v roztoku. Vznikne kyselina sorbová. HC₆H₇O₂ ve vodném roztoku. A máme naši zkrácenou iontovou rovnici.