Brunelleschi, Kopule dómu Santa Maria del Fiore, 1420-36 Hovoří: Dr. Beth Harris and Dr. Steven Zucker

Nacházíme se ve Florencii a stojíme před dómem Santa Maria del Fiore A vzhlížíme k Brunelleschiho kopuli. Je obrovská. Před stavbou chrámu sv. Petra to byl nejvyšší chrám, který kdy byl postaven. Je stejně široký jako Pantheon. Téměř. Plány samotné kopule byly zhotoveny ve 14. století. Záměrem bylo postavit kopuli takových rozměrů, které byly téměř rovny Pantheonu. Pantheon byl postaven v antice a techniky použité při jeho výstavbě již byly zapomenuty. Ano. To hlavní tady je, že Brunelleschi dosáhl ohromného technického úspěchu. Byla tu totiž výzva - jak vystavět tak širokou kopuli bez dřevěné konstrukce? Obecně, když stavíte oblouk, a kopule je ve skutečnosti oblouk, zakulacený oblouk, vztyčíte dřevěnou konstrukci. Takže tam je dřevo, které podpírá kupoli, dokud není zpevněna vrcholovým kamenem klenby. Přesně tak. A ani nepotřebujete maltu, která by to držela pohromadě, protože tuto funkci plní vrcholový kámen. Problémem bylo, že tohle je tak veliké, že nemohli sehnat dost stavebního dřeva. které by bylo dostatečně silné, aby udrželo klenbu, než ji zpevní vrcholový kámen. Takže nebylo možné postavit lešení nebo konstrukci, která by klenbu v průběhu stavby podpírala. Takže jak postavíte kopuli, která se klene dovnitř, aby nespadla? Jsou tu dva problémy. Tenhle první, a potom to, že se klenba chce roztáhnout směrem ven. Kopule nevyvíjí tlak pouze dolů, ale dolů a ven, Takže jedna z největších výzev je, jak postavit kopuli a vyrovnat se s tím tlakem směrem dolů a ven, aby vám pod ním nepopraskaly stěny. V antice, například u Pantheonu, se s tím vypořádali prostě pomocí masy. Jinými slovy, zdi byly tři metry tlusté. Myslím, že v Pantheonu jsou zdi v e skutečnosti šest metrů tlusté. Ale to tu Brunelleschi udělat nemohl Místo toho se nejdříve rozhodl, že kopuli udělá co nejlehčí. Což znamená, že je prakticky dutá. A dvouplášťová. A mezi plášti je schodiště, které se vine okolo a umožní dostat se až nahoru. Když se podíváte, uvidíte lidi přímo pod lucernou u vrcholu kupole, jak se dívají na město. Také vytvořil žebra, která nesou většinu váhy. A mezi každým hlavním žebrem viditelným zvenku jsou další dvě, která nevidíme. Ta drží ve skutečnosti na místě také pomocí řady horizontál. Takže tohle celé vlastně tvoří kostru. Za nejdůležitější považuji, že vymyslel takový systém, kde v průběhu stavby kopule každý vložený kámen a cihla zapadl pevně na své místo. Takže to je samonosná klenba. Další způsob, kterým se Brunelleschi vypořádal s tlakem směrem dolů a ven, byl ten, že dovnitř kopule dal řetězy z kamenů a dřeva, držících při sobě pomocí železa, jako opasek, aby udržely kopuli a vyrovnávaly tah směrem dolů a ven. Možná vás napadl staromódní dřevěný sud s kovovými obručemi, které drží sud pohromadě. Brunelleschi postavil lehké lešení, které se stavělo zároveň s budovou, takže dělníci měli prostor na práci. Brunelleschi také vymyslel nové druhy kladek a kladkostrojů, aby ty těžké kusy kamene mohly být dopraveny na místo. Vytvořil nový druh kladkostroje (ox hoist - "volský zvedák") a další úžasné stroje, které předtím nikdo neviděl. Dokonce navrhl speciální člun na plutí po řece Arno, aby mohl do města dovézt materiál. Když pomyslíte na množství materiálu, které muselo být dovezeno, vyzdviženo nahoru a umístěno na své místo... Je to vskutku pozoruhodné. Musely se vyrobit cihly, musel se vytěžit a donést kámen, plošiny pro muže, aby měli kde pracovat, stroje na zdvíhání toho všeho. A myslím, že to byl Alberti, kdo řekl něco jako: "To, co Brunelleschi dokázal je naprosto bezprecedentní. Dokázal to bez modelu, kterým by se mohl inspirovat." Nyní si myslíme, že Brunelleschi možná jel do Říma a možná tam studoval antickou architekturu a sochařství, ale ani ve starověkém světě neexistuje předloha pro to, co tu Brunelleschi dokázal. Je důležité říci, že tato kopule není polokulovitá, jako kopule Pantheonu. Je vlastně docela vysoká. Ano, je jakoby prodloužená. Svým způsobem má spíše gotický tvar, než klasický, a také do gotického chrámu zapadá. Když se podíváte blíže, vidíte tyto exedry a slepá průčelí, která Brunelleschi umístil zvenčí kopule. V porovnání s gotickým chrámem vypadají velmi klasicky. Ve skutečnosti vypadají jako římské vítězné oblouky. Toto je zvláštní klasický prvek v jinak velmi gotickém chrámu. Tenhle chrám není jen gotický, ale skutečně připomíná až románskou architekturu Toskánska, zejména co se týče polychromie, barvených oblouků, které Brunelleschi dotáhl až přímo pod kopuli. Ale přece jen je to Brunelleschi, který svým technickým géniem řeší problém, který západní tradice předtím nikdy nebyla schopná vyřešit. Jak překlenout takhle obrovský prostor. Tím, že to dokázal, překonal starověk, kterému zde dokonce vzdává hold. (hudba)