William Hogarth: Manželtsví dneška, kolem 1743 olej na plátně, 69,9 x 90,8 (Národní galerie, Londýn) 1. Svatební smlouva. 2. Tváří v tvář. 3. Prohlídka. 4. Toaleta. 5. Úlovek. 6. Smrt Lady. Hovoří: Dr.Steven Zucker a Dr. Beth Harris

(hudba) ("In the Sky With Diamonds" od Scalding Lucy) Jsme v Národní galerii v Londýně a díváme se na skupinu šesti obrazů Williama Hoggartha, který se proslavil svými tisky, ne malbami. Osmnácté století je zvláštní dobou, zvláště v Anglii a Francii, kde začíná průmyslová revoluce a důsledkem toho roste střední třída, která chce kupovat umění. Je to země šlechty, která začíná ztrácet moc ve prospěch nové obchodnické třídy, která se stává mocnější díky tomu, že bohatne. Zatímco dříve umění sloužilo především šlechtě, princům, vladařům a církvi, nyní se objevuje umění, které se tvoří pro diváky ze střední třídy. Existují obrazy, které se prodávají široké veřejnosti a umění se stává zbožím, které si může koupit velké množství lidí. Tisky jsou o hodně levnější než malby. Hogarth chtěl použít tyto malby jako předlohu pro tisky, které plánoval vyrobit a pak prodat zhruba za cenu jednoho šilinku za kus. To bylo víc, než si mohl dovolit pracující člověk, ale byly dobře dostupné pro novou střední třídu. Hogarth se stává jakýmsi umělcem-podnikatelem, což nám ve 21. století může být poměrně blízké, protože umění je stále velmi úzce spojeno s obchodem, galeriemi a vyděláváním peněz. Série je tak zaměřena na novou střední třídu, protože má velmi hluboké ponaučení, ale je také velmi vtipná série a tropí si legraci ze šlechty. Celá skupina je známá jako "Marriage A-la-Mode" a je inspirována obavami z toho, že v 18. století byla manželství uzavírána spíše z ekonomických důvodů než z lásky. Marriage A-la-Mode znamená "Moderní manželství" nebo "Manželství dneška". Celá série šesti obrazů vypráví příběh šlechtické rodiny jménem Squanderfieldové, které naznačuje, že prohýřili své šlechtické bohatství a Lord Squanderfield musí oženit svého syna s dcerou bohatého obchodníka, aby si udržel své sídlo a všechen světský majetek, a dcera bohatého obchodníka na oplátku dostane šlechtický titul. Takaže vidíme výměnu. Uskutečňuje se tu jistý druh ekonomické dohody. Podívejme se na tento obraz. Napravo vidíme Lorda Squanderfielda. Ukazuje na rodokmen své rodiny, na jehož počátku stojí středověký rytíř, což naznačuje, že do manželství přináší skvělý rodinný původ. Úplně vlevo vidíte v modrém jeho syna. Vytahuje z krabice nějaké věci a vypadá skutečně jako amatér. Vlastně kouká do zrcadla, zírá na svůj vlastní obraz. Necítíme k němu vůbec žádné sympatie. Ta žena za ním, kterou si bude brát, je k ní otočený zády, vůbec si jí nevšímá. Manželství je domluvené. Tu ženu k němu přemlouvá někdo, koho v příběhu ještě uvidíme. Jmenuje se Silvertongue a je právní zástupce. Hogarth si z něj určitě dělá legraci a mluví o něm jako o obratném řečníkovi. Přijde mi zajímavé, jak lord Squanderfield, který trpí dnou, sedí mezi rodokmenem a věnem, které se má předat. Jako by říkal: "Přináším sem hodně. Mám prastarý šlechtický původ. Peníze, které jste tu vyskládali, mi vlastně ani nestačí." To proto, že když se podíváte z okna, staví si nové sídlo a potřebuje na něj peníze. U stolu vidíme právníka a také vidíme samotného obchodníka, otce mladé ženy, věnují se obchodní transakci. Architekt se dívá z okna na stavbu, o které sní, že ji postaví. Všichni tu jsou ve svém vlastním zájmu, kromě mladého páru: mladý muž, zahleděný do sebe... mladá žena vypadá zoufale. Tyto dvě postavy zobrazující neštěstí, kterým to pro ně skončí. Pojďme se podívat na druhé plátno. Je to "tête-à-tête", což znamená tváří v tvář, osobní rozhovor. Manžel se vrátil z noci strávené hraním a pitím a A zálety. A zálety. Jak to víme? Pes očichává cosi jako dámský čepec, co mu trčí z kapsy, a vypadá, jako by vůbec nespal. Jeho manželka vypadá, jako by měla vlastní zábavu zatímco byl pryč. Má rozepnutý živůtek, tváří se koketně, jako by její milenec odešel, právě když se její muž vrátil domů. Vypadá, jako by nad hlavou zrcátkem někomu dávala znamení, možná svému milenci, židle je převržená, hudební nástroj leží na zemi, zpěvník je otevřený. naznačuje to, že proběhlo milování, které skončilo ve chvíli, kdy se muž vrátil. Hudba byla tradičním symbolem potěšení. A smyslnosti a milování. Ve vedlejší místnosti vidíme obrazy svatých. Hogarth komentuje zkaženost tohoto páru. Aby se Hoghard ujistil, že náznaky nepřehlédneme, dal do popředí třetí postavu. Vypadá jako účetní a vidíte, má toho dost: drží stvrzenky a účty a zvedá se, jako by se vzdával, Nemůže mladý pár přesvědčit, aby brali své finance vážně. Když se podíváte na krbovou římsu, stojí tam plno serepetiček, které vypadají jako by se koupily teprve nedávno a působí levně a nevkusně, v porovnání s aristokratickým prostředím se všemi těmi olejomalbami a pozlacenými rámy. Tento protiklad je pro Hogartha velmi důležitý. Velmi ostře rozlišuje mezi lacinými věcmi, které si mladý pár přinesl, a klasicismem, který je součástí šlechtického života. Šlechta měla pověst, kterou zdědila hodnoty, které jim plynuly celá staletí, ale jsou to hodnoty, které neodrážejí jejich skutečný život. Můžeme také vidět přírůstek, možná malbu, kterou přinesl domů onen mladý muž, je částečně zakrytá závěsem a vidíme jen holou nohu. Na posteli. A to v 18. století jasně značilo lascivní malbu. Ve všech těchto malbách vlastně umění vypráví druhý příběh, komentuje scénu, která se zde odehrává. vidíme to přímo nad krbem. Je tam klasická socha, ale má zlomený nos, jako by ji někdo při oslavě převrhl. Za ní je malba Cupida v rozvalinách, což znamená: sama láska je zničena, láska se stala neštěstím. Podívejme se na třetí malbu. Toto plátno se jmenuje "Prohlídka" a odehrává se v lékařské ordinaci. Lékárník či doktor vlevo si jakoby čistí brýle, jednoho až děsí, jakou prohlídku asi bude provádět. Žena za ním je očividně jeho pomocnice, ale oba nepochybně trpí syfilis. To je důležité: Lord Squanderfield, ten mladší Lord Squanderfield, má na sobě známky syfilis - je to ta velká černá skvrna na jeho krku vidíme ji na všech těchto plátnech. A víme, že nejspíš navštěvuje prostitutky. Úplně od začátku žije nezřízeným životem a samozřejmě nakazil i svou manželku. A nepochybně nakazil i mladou ženu, kterou přivedl do ordinace s sebou. Vypadá, jako by používala nějaké mazání na bolák na ústech. Je to prostě otřesné. Hogarth dělá co může, abychom ztratili všechny sympatie, které jsme k muži mohli cítit. Jako by si lékárníkovi stěžoval: "Tvůj lék nefunguje, vrať mi peníze." Zdá se, že ženu tím docela rozzlobil, zatímco lékárník vypadá docela nezúčastněně. Podívej se jak Hogarth karikuje ztvárnění těch postav. Lékárník má od pohledu špatnou pověst. Prostředí nám o postavách také něco vypovídá. V lékařově skříni vidíte model lidské postavy hned vedle kostlivce a vlevo dokonce vidíte lebku, která je také symbolem smrti, ale nikdo z nich nebere vážně, že jednoho dne zemřou. Mladý Lord Squanderfield vlastně vypadá, že má dobrou náladu. Pojďme ke čtvrtému plátnu. Jmenuje se "Toaleta", což vyjadřuje, že žena je u svého toaletního stolku, nechává si česat vlasy, strojí se, nechává se líčit a je obklopena svými přáteli. Všimni si, že není se svým dítětem. Existují náznaky, že dítě má, protože má šňůrku korálků, které se používaly, když se dětem prořezávaly první zuby, ale dítě nikdy nevidíme. Není dobrá matka. Místo toho se baví s přáteli. Je ve své ložnici, která vypadá jako dosti veřejné místo, což pro šlechtu nebylo tak neobvyklé, ale nalevo už podruhé vidíme právníka Silvertongua. vypadá úplně jako doma. To by v 18. století naznačovalo, že se pokoutně stal ženiným milencem. Vzpomeňte si, to právě on se ji pokoušel přemluvit k manželství a utěšoval ji. Plně toho využil. Hraje hudba, popíjejí, a postavy očividně také trpí syfilis. Zdá se, že postava vpravo drží vstupenky a ukazuje na obraz maškarního bálu. Malby, které vidíme na stěnách, jsou také důležité a tak trochu komentují scénu, kterou vidíme. Obrazy, které znázorňují překročení norem chování. Samozřejmě, přesně o tom je tato malba. Dvě z maleb visících na stěně jsou o tom, jak se Zeus přestrojil kvůli milostnému dobrodružství. a přesně to vlastně uvidíme v následující scéně. Je noc. Toto je pátá malba. Už nejsme ve šlechtickém domě, jsme na místě špatné pověsti. Je to ten druh pokoje, jste si pronajali, kdybyste nechtěli, aby se vědělo, co jste dělali. Vidíme mladou ženu na kolenou, zatímco její milenec, pravděpodobně Silvertongue, utíká oknem. Utíká, protože právě kordem probodl jejího manžela. Žena prosí o odpuštění, protože byli se Silvertonguem přistiženi inflagranti. Určitě byli na maškarním bále. Vidíme rozházené oblečení, vidíme masku. V poslední scéně Hogarth všechno výstižně zakončuje smrtí mladé ženy, takže teď jsou oba manželé mrtví. Žena je mrtvá, protože se otrávila, když si přečetla zprávu v novinách. Ty leží u jejích nohou. Zpráva zobrazuje, že její milenec, Silvertongue, byl oběšen. Za vraždu manžela, pravda. Vidíme chůvu, jak přináší dítě, aby se rozloučilo se svou matkou. Je to příšerná scéna. Na dětské tváři také vidíme skvrnu způsobenou syfilis, takže víme, že je dítě nemocné, a pár je beznadějný. Celá praxe uzavírat manželství na základě obchodu místo z lásky je zde na vině. Podívej, její vlastní otec jí stahuje z prstu zlatý prsten, i když tu leží mrtvá. A pes je dalším symbolem chamtivosti, jak tu krade ze stolu maso. A nejen maso, ale vlastně prasečí hlavu. Vidíme, že jsme zpátky v jejím domě, není to šlechtická rodina Squanderfieldů. A venku vidíte Temži, vidíte město, jak se tlačí dovnitř, je to připomínka toho, jak radikálně se Londýn v 18. století změnil. Velký spisovatel Thackeray psal o této sérii šesti maleb a shnul hlavní poučení. Napsal: "Neposlouchejte zkažené výřečné právníky. Neberte si muže pro postavení a ženu pro peníze. Nenavštěvujte nysmyslné dražby a maškarní bály bez vědomí manžela. Nemějte nestydaté přátele v zahraničí a nezanedbávejte svou ženu, jinak budete proboden a následkem bude zkáza, zneuctění a Tyburn. Tyburn je místo, kde se věšeli zločinci. (hudba) ("In The Sky With Diamonds" od Scalding Lucy)