Krátér s motivem Odyssea prchajícího z Polyfémovy jeskyně [550-500 př. n. l.].Hovoří: Beth Harris, Francesca Tronchin a Steven Zucker.

Dobrý den, jmenuji se Francesca Tronchin a budu mluvit o jednom krátéru ze sbírky Gettyho vily v jižní Kalifornii. Nádoba pochází z řeckého archaického období a používala se k mísení. Vidíme na ní, jak slavný hrdina Odysseus uniká z jeskyně obra Polyféma. Mohla bych se zeptat, co se v nádobě mísilo? Dobrá otázka. A naštěstí také snadná. Řekové vždy míchali víno s vodou. Pro nás je to zvláštní, ale řecké víno bylo zřejmě velmi hutné a silné. Do některých vín se přidával i med, koření, byliny, a podobně. Řekové měli za to, že pouze barbar by pil víno neředěné vodou. To platí o nás (sarkasticky). Mohli bychom říci více k tomu příběhu? Ano. Jde o část Homérovy Odyssey, což je vyprávění o Odysseovi, který patřil k vítězné straně v Trojské válce. Byl jedním z největších řeckých válečníků, kteří Trojskou válku přežili, a toužil už pouze po návratu na domovskou Ithaku, jeden z řeckých ostrovů, ke své manželce Penelopě a synu Telemachovi. Ano. Setkal se ovšem s řadou překážek a nástrah. Dle Homéra mu cesta domů trvala přibližně deset let. A my zde vidíme pouze krátkou epizodu z jeho pouti. Odehrála se poté, co Odysseus a jeho muži strávili noc v Polyfémově jeskyni. Polyfémos byl kyklop, syn Poseidóna, boha moře. Kyklop byl mýtický obr známý tím, že měl pouze jedno oko. Obr uvěznil Odyssea a jeho posádku v jeskyni, a chtěl je sníst? Několik z nich skutečně spořádal. Polyfémus, jako skutečný barbar, pil víno neředěné vodou. Opil se, zachvátil ho hněv, a poté snědl několik Odysseových mužů, jako by šlo o malou svačinku. Odysseus a přeživší muži se poté domluvili, jak by bylo možné z jeskyně utéci. Polyfémos už byl tou dobou opilý tak, že o sobě nevěděl. Odysseus a jeho muži vzali velký dřevěný kůl, jeho konec opálili v ohni a poté jej zašpičatili. Polyfémos mezitím usnul, a oni mu vypíchli oko. Nádhera. Můj učitel latiny o tom moc rád mluvil. Ten příběh může působit strašně, ale říká nám něco zásadního o řeckém způsobu myšlení. Hostitel se k hostům nesmí chovat špatně. Polyfémos ovšem toto pravidlo porušil. Hosté museli uprchnout. Oslepili ho tedy pomocí dřevěného kůlu. Ještě ovšem nebyli z jeskyně venku. Museli se přivázat zespoda k břichům ovcí a beranů z Polyfémova stáda. Když ovce vycházely ven z jeskyně, Polyfémos je plácal po hřbetech a netušil, že Odysseus a jeho posádka se skrývají vespod. Polyfémos hlídal u východu z jeskyně. Aby jeho oběti nemohly uprchnout. Ano. A když Odysseus a jeho muži uprchli a chystali se znovu vyplout na moře, Polyfémos řekl: "Můžeš mi alespoň říci své jméno?" A Odysseus odpověděl řecky: "Mé jméno zní Nikdo." Polyfémos pak ve vzteku křičel: "Nikdo mě oslepil a Nikdo ukradl mé ovce!" Tato epizoda je pouze malou částí celého příběhu, ale mějte na paměti, že Řekům samotným byla Odyssea důvěrně známá a tento motiv by okamžitě poznali. Jediná scéna připoměla celé vyprávění. Myslím, že je zde navíc humorná pointa, protože motiv je vyveden na krátéru, určenému k míšení vína. Příběh se tak zvláštním způsobem uzavírá do sebe. Ano, jistě. Podle mého názoru bylo mnoho řeckých nádob na víno zdobeno právě takovými, řekněme poučnými, motivy. A tento krátér patří mezi ně. Když se podíváte na motiv z Odysseova putování, vzpomenete na Polyféma a uvědomíte si, že není dobré pít přes míru. Ano, snad (smích). Jakou technikou je krátér zdoben? U keramiky jsme zvyklí na glazuru, a tady vidíme, že některá místa se velmi lesknou. Ale Řekové nepoužívali glazuru v dnešním slova smyslu, že? Máte úplnou pravdu. To, co Řekové používali k malbě na nádoby - a termín "malba" používáme velmi volně, protože nebyla použita ani glazura, ani barva - byl ve skutečnosti velmi naředěný jíl. Můžeme si tudíž představit, jak náročná práce to musela být. Poté, co hrnčíř vytvaroval nádobu na hrnčířském kruhu, mohl ji ozdobit buď sám, nebo ji předat k ozdobení někomu dalšímu, kdo se na to specializoval. A vzhledem k tomu, že se ke zdobení hliněné nádoby používala také hlína, tentokrát zředěná, bylo to podobné jako malovat černou barvou na černé plátno. Mnoho namalovaných detailů muselo být vidět jen velmi obtížně. Ale nyní je vidíme. Jak k tomu došlo? Díky správnému vypálení hlíny. Záleží také na množství kyslíku, který se dostane do pece, že? Ano, Řekové vyvinuli už ve velmi ranných dobách výbornou techniku vypalování keramiky. V různých fázích vypalování umožňovali či naopak znemožňovali přístup vzduchu a v důsledku toho zůstaly nevymalované části nádoby typicky terakotově zbarvené, oranžovo-červené, a všechna místa, která byla vymalována, poznamenána štětcem, díky oxidaci zčernala. Řecký umělec ještě dílo dotvořil. Pomocí jakéhosi malého rydla doplnil detaily do černých ploch. To dělal poté, co byla nádoba vypálena? Ano, až po vypálení. Všechny tyto detaily, které můžete vidět, například ruka, kterou se Odysseus přidržuje berana, provazy, kterými je Odysseus k beranovi připoután, či beranovo oko - ty všechny vznikly s pomocí rydla, jak jste říkal. Další zde použitou technikou bylo přidání barvy. Ve dvou očích, které vidíme na obou stranách kráteru, jsou velké bílé plochy. Význam těchto očí je pro nás dnes záhadou. Myslím, že dosud nikdo nepřišel s vysvětlením, co přesně mají ty oči znamenat. Bílá lemuje také beranovo břicho a je barvou beraních rohů. Ano. Barva byla nanesena až po vypálení nádoby, což také vysvětluje, proč se mnoho bílé barvy mohlo postupně sloupat. Je opravdu zajímavé pohlédnout do Odysseovy tváře. Poté, co jeho muži, tedy někteří z nich, byli snědeni, on sám jen těsně uniká jisté smrti. A přesto tento hrdina působí klidně, zůstává krásný a ve tváři se mu zračí odhodlání. Můžeme říci, že pro řecké umění archaického a klasického období je typická určitá bezvýraznost tváří postav, a to i ve scénách, jejichž obsah je velmi dramatický či násilný. Vzpomeňte si například na fronton Diova chrámu v Olympii, na kterém vidíme, jak kentauři napadají řecké ženy a muže. Ti ovšem mají ve tvářích zcela klidné výrazy. Jaký byl důvod takového zobrazování? Šlo o výraz snahy překonat vše pozemské? Nebo prostě zdůraznit, že klid je vznešený? O tom se můžeme pouze dohadovat. Toto je příklad černofigurového stylu starověké řecké keramiky. Ano, černofigurového, což byl nejrannější styl zdobení, při kterém umělec maloval pozitivní oblasti. Maloval ty objekty, které vidíte. Strom, ovce, a tak dále. Narozdíl od červenofigurového stylu, kde malíř vyhradil postavám určitý prostor, a bylo naopak vymalováno pozadí scény. Zde vidíme tmavé siluety, a u červenofigurového stylu je tmavší pozadí scény? Ano. Skvělé, děkujeme!