Starověké umění
Přihlásit se
Starověké umění (6/52) · 4:13

Mykény: "Palác" a kruh šachtových hrobů Prohlédneme si dvě části tajemné pevnosti Mykén - domnělý palác a kruh šachtových hrobů A. [1600-1100 př. n. l., umístění: Mykény, Řecko].

Navazuje na Úvod do teorie umění.
Nacházíme se na vrcholu malé hory s výhledem do údolí a na Egejské moře. A na mykénskou citadelu. "Mykény" jsou místní název, ale jako mykénská je označována celá kultura, dominující na řecké pevnině v období 1600 — 1100 př. n. l. V době bronzové se ve středozemí vystřídaly tři dominantní kultury: kykladská na Kykladských ostrovech, mínojská na ostrově Kréta a mykénská na řecké pevnině. Citadela byla vybudována v době rozkvětu mykénské kultury a stavba byla několikrát rozšířena. Volba tohoto místa je pochopitelná, je vysoko a s výhledem na velké údolí. Potenciální nepřítel byl odtud vidět na velkou dálku a bylo možné se na jeho příchod velmi dobře připravit. A hradby jsou vskutku masivní. Zároveň jde o strategické místo mezi Egejským mořem a Korintským zálivem. Je to velmi dobrá poloha pro obchod s obyvateli území dnešní Itálie a Blízkého východu. Mykénští obchodníci působili v oblasti celého Středomoří, od Blízkého východu po Španělsko. Vystoupili jsme do prudkého svahu a nyní procházíme Lví bránou ve zdi zbudované z ohromných balvanů. Po pravé ruce je kruh šachtových hrobů A, který byl skryt za hradbami při jejich rozšíření. Po několika dalších stezkách vystoupáme až k samotnému paláci. K údajnému paláci. Odtud vidíme několik místností a poslední z nich se nazývá megaron. Domníváme se, že se jedná o královu audienční síň. Odtud vejdeme na veliké nádvoří. Na vzdálenějším konci lze rozeznat spodní části dvou velkých sloupů, které podpíraly portikus nad vchodem. Tudy se vcházelo do vestibulu. A z vestibulu do megara. Uprostřed megaronu byly čtyři sloupy a ohniště – uspořádání typické pro citadely mykénského období. Mykény znovu objevil až německý obchodník Heinrich Schliemann v 19. století. Byl přesvědčen, že Homérovo dílo přinejmenším z části koresponduje se skutečnou historií. A Homér Mykény spojuje se zlatem, s bohatstvím. Žádný div, že Schliemann toužil toto legendární město nalézt. Což se mu podařilo. A zlato tu opravdu bylo. V kruhu šachtových hrobů A, kolem kterého jsme prošli, odkryl bohatě vybavené hroby mykénské elity. Ukázalo se však, že nepochází z doby, o které mluví Homér, ale z doby dřívější. Když se mluví o tzv. "Agamemnónově masce", musíme to mít na paměti. Schliemann jen spojil své nálezy se jmény homérských hrdinů. A nálezy vyvolaly senzaci. Vrátíme se ještě ke kruhu šachtových hrobů A a k nedaleké Lví bráně? Ano. Při sestupu dolů ze svahu mineme veliký kruh šachtových hrobů po levé straně. Archeologové jej nazývají "kruh šachtových hrobů A". V jeho rámci se nacházelo šest šachtových hrobů, z nichž většinu vykopali Schliemannovi lidé. Kruh se původně nacházel za hradbami, ale kolem r. 1250 př. n. l. vzniklo nové, rozsáhlejší opevnění. Kruh samotný se skládá z velkých, relativně plochých vápencových bloků, které byly překryty dalšími bloky. Tak vznikl krytý prostor, obklopující samotné hroby. Krásný kruhový tvar jako by zdůrazňoval důležitost tohoto místa. Zde pohřbení předkové se zřejmě těšili velké úctě. Ano, ale přes všechnu původní velkolepost jsou zde již jen ruiny. Dochovaly se nám jen základy staveb a některé zdi. Mykénskou kulturu postihl po době rozkvětu úpadek a její citadely byly zničeny.
video