Umění 20. století
Přihlásit se
Umění 20. století (36/62) · 6:05

Jasper Johns, Vlajka, 1954-55 Salman Khan a Steven Zucker hovoří o obraze Jaspera Johnse, "Vlajka," 1954-55 (datum na zadní straně obrazu 1954), technika enkaustika, olej a koláž, plátno na třívrstvé překližce, 107.3 x 153.8 cm (Muzeum moderního umění)

Navazuje na 1800-1907 Průmyslová revoluce.
Tohle ke mně promlouvá velmi silně, ale když se podíváte na něco jako je americká vlajka, tak to asi chápu, víte... Je to tak silná ikona, tak silný obraz, evokuje to spoustu věcí a vidíte ji tak často, aspoň tedy když jste Američan. Ale ani nemusíte být Američan a vidíte ji celkem často a něco vám symbolizuje. Ale když to pak zobrazíte, nebo spíš zobrazíte jiným způsobem, vypadá tak omšele, použitě. Neumím to přesně vyjádřit, nerad bych tvrdil, že to nějak zásadně mění moje vnímání světa, ale tu základní úroveň zřejmě chápu. Proto je asi tahle malba tak populární, na střední škole jsme ji měli na obálce učebnice dějepisu, můžete si ji koupit na tričku a když ji popisuji, nejsem schopný obsáhnout všechno, bylo by toho víc. Máš naprostou pravdu. Johns by z tebe měl radost. Myslím, že ten obraz zamýšlel jako něco, co má v člověku, který k němu přistoupí, vzbuzovat více dojmů. Ten člověk by si měl říct: tohle není ani tak vlajka, jako spíš zrcadlo, že ano? Je to přesvědčivý symbol a my k němu přistupujeme s různými životními zkušenostmi. Pro každého bude asi symbolizovat něco jiného. Je to vlastně neutrální půda. Pojďme se na něj podívat zblízka. Není to vytištěná ani látková americká vlajka. Někteří doboví kritici se dokonce ptali: "Je to obraz nebo vlajka?" Jinými slovy: je to skutečná vlajka nebo jen její zobrazení? Něco tak symbolického jako je vlajka může samozřejmě podobné otázky vyvolat. To asi Johnse zajímalo. Podívejme se teď na chvíli podívat na povrch. Je to vlastně objekt, který pár centimetry vystupuje ze zdi. Je to plátno na překližce. Vypadá to tedy trochu jako nějaká nízká krabice, ale když se podíváte zblízka, je hodně opracovaná. Není to klasická olejomalba ani modernější akryl, říká se tomu enkaustika. Je to staroegyptská technika, kterou Johns vzkřísil. Dříve ji používali i jiní lidé, ale je to starověká technika, průsvitná a hrudkovitá, ale také je skrze ni vidět. Když se podíváš skrz ten žmolkovitý voskový povrch, uvidíš kousky novin. Jsou roztrhané, takže se nedají přečíst, nenajdeš tam souvislý příběh, ale je tu ten pigment, vosk na troskách našeho politického života. No ano, tak to bude, já se toho od vás ale naučím! Tohle mě opravdu oslovilo, hlavně ten povrch a to, že to není vytištěné, je to ručně dělané a jsou tam vidět vrstvy, to je opravdu silná myšlenka. Vytištěná vlajka pouze zjednodušuje symbol země nebo myšlenky, která zemi symbolizuje, a její historii. Když se ale podíváte na tenhle obraz, ano, tohle je americká vlajka. Dokážete ji ocenit. Amerika má nějaký kontext, historii, hloubku, strukturu, díváte se na Ameriku zblízka a nic není jednoznačné, ale vidíte spoustu, spoustu, spoustu vrstev. Funguje to velice dobře, a proto to dokáže zaujmout hodně lidí, i ty, kteří jsou vůči modernímu umění skeptičtí. Když se na obraz podívají, dokáží vnímat hloubku, spojení s americkým národem, dokáží vnímat víc než jen tu červenou, bílou a modrou. Myslím, že je to přesně tak. Domnívám se, že Johns se pokusil předělat to, co bylo vyjádřeno, umění dokáže jednoduše vyjádřit složité věci. Nepotřebuje k tomu důkladné provedení nebo zobrazení věcí na stole nebo lidskou tvář, ale dokáže symbolickým jazykem vyprávět a někdy dokonce vyobrazit složitou americkou historii. Naprosto přesně. Bavili jsme se o mnoha umělcích. Je dobré si povšimnout - a tohle je jeden z těch případů - že vlastně nepotřebujeme moc kontextu k tomu, abychom dokázali dílo ocenit, stačí jen dojít k další úrovni. Byl Jasper Johns opravdu jedním z prvních, kdo pracovali s tak silnými symboly jako je americká vlajka a předělávali je takovýmto způsobem? Ano, byl, a takovéto umění vlastně vznikalo ještě před pop artem a tato představa využít štětec a barvy k vytvoření vizuální formy, která se sama stane zažitým obrazem, je fascinující. Uvědomte si, čeho se vzdává, vzdává se toho, čeho si na malbách ceníme, nevybírá si barvu ani nevolí kompozici. To, co tu vidíme, je předem dané, nijak si s tím nepohrává a přitom tohle nakonec vůbec není vlajka, je to zobrazení vlajky. Tady už se pohybuje na tenké lávce. Pro mě je to zvláštní, bavili jsme se tu o tradičním umění, které, když se podíváte pět set nebo osm set let zpátky, vždycky něco zobrazovalo, a pak renesance a pak modernější umění vyjadřují myšlenky a snaží se je prosazovat. Tohle dílo určitě spadá do této kategorie. Možná to tak cítím jenom já, ale něco to ve mně vyvolává, něco estetického, něco silného, ona samotná americká vlajka dokáže vzbuzovat silné emoce, ale i její vyobrazení vyvolává hluboké pocity, takové, jaké jsem cítil u mnoha moderních děl, které jsme spolu viděli. Sai Khan a Steven Zucker se baví o Vlajce od Jaspera Johnse (1954-55).
video