Jak vzniká očkování proti chřipce Podívejte se jak vzniká vakcína proti chřipce. Tento proces se opakuje každý rok, kvůli stále se měnícím kmenům chřipky.

Příběh začíná v SZO, Světové zdravotnické organizaci. SZO spolupracuje s několika regionálními laboratořemi, je jich pět a jsou rozesety po celém světě. Tyto laboratoře sbírají vzorky ze stovek zemí. Země provádějí pozorovnání, aby zjistily, jaký typ chřipky postihuje jejich populaci, a posílají tyto informace do těchto laboratoří. Jedna je v USA, jedna v Číně, další v Japonsku, čtvrtá, na jižní polokouli v Austrálii a poslední ve Velké Británii. SZO prozkoumá všechny nashromážděné vzorky z těchto laboratoří a snaží se v nich najít smysl, protože chřipka obvykle putuje po světě dobře předvídatelným způsobem, aby mohli rozhodnout které kmeny zahrnout do vakcíny a chránit lidi co nejlépe. Jestli použít látky z minulých let, nebo něco úplně nového. Pojďme se podívat na tři kmeny, které vybrali pro nejnovější vakcínu, vakcínu 2012, 2013. Začnu s typem virů, který obsahuje. Obecně jsou 2 typu A a jeden typu B. To je obvyklé složení, které SZO doporučuje pro 3 kmenovou vakcínu. Konkrétní kterou vyberou obvykle pojmenují na základě místa. Řeknou že, je to typ A a místo... v tomto případě ten první přišel z Kalifornie, druhý z australské Victorie a třetí z Wisconsinu. Takže to jsou místa... Pokud někdy uvidíte jméno, bude tam lomítko. Tak ho tam dám taky. Kmeny jsou číslované. Ty čísla nám moc neřeknou, ale dám je tam, protože tak se to dělá. Číslo kmenu je v prvním případě 7, druhém 361 a posledním 1. Nakonec k tomu přidají rok, kdy tento kmen našli. Tento první byl objeven v roce 2009. Ty další jsou trochu novější, objeveny v roce 2011 a 2010. To se tedy napíše za číslo kmenu. Nakonec, pokud se jedná o typ A, řeknou vám ještě H a N typ. První, kalifornský kmen, je typu H1N1. Druhý H3N2. Třetí, protože je typu B, u kterého se toho označení nepoužívá, proškrtnu. Pokud se někdy setkáte s tímto označením v nějakém formálním dokumentu, alespoň už víte, co tyto čísla a slova znamenají. Jsou to tedy taková „jména“ kmenů. Ten první je docela starý kmen, byl už v několika minulých vakcínách. Naopak ty dva další jsou nové a nebyly ještě součástí žádné vakcíny. Jsou to nové přídavky nebo změny ve vakcíně. Pro zopakování, vždycky zahrneme 2 kmeny typu A a jeden typu B. Jeden typu A je H1N1 a druhý H3N2. Tak to bylo v minulých letech. Trochu si to posunu, chci vám ukázat, co se stane, když SZO rozhodne, které kmeny použije. Toto rozhodnutí padlo v únoru 2012. Měsíce a měsíce dopředu rozhodují, které kmeny použijí. Tato informace jde k další skupině lidí, k výrobcům, kteří doslova začnou skládat vše dohromady, začnou výrobní proces. Jedna z klíčových věcí, kterou si lidé neuvědomují, je, že potřebujete miliony, stovky milionů vajíček. Ne vajíček, která jíte k snídani, tohle jsou laboratorní vajíčka. A jsou potřeba, aby to všechno fungovalo. Když je to hotovo, jedna z klíčových věcí je bezpečnost. Aby se zajistilo, že to je bezpečné, je nutné dlouhé testování. Až když se rozhodnou, že je vše v pořádku, začne se s distribucí. Distribuce je tedy další fáze. Podíváme se na všechny etapy a řekneme si, jací lidé se jich účastní. Nejdřív ale chci všechny kroky vypsat, abyste ocenili, kolik práce je před tím, než se vakcína dostane až k vám potřeba. Z distribuce jdou vakcíny do klinik a nakonec k člověku, kterým můžete být zrovna vy. A jste spokojení, protože jste očkovaní. Nakreslím kolem vás štít, malou ochranu, aby bylo zřejmé, že jste chráněni. Ne úplně, protože vakcíny nejsou bezchybné. Ale jsou dost dobré. Ve skutečnosti je tento rok jejich účinnost kolem 62%. A to v reálném světě, ne v laboratoři. Takže je to opravdu dobré, protože podle studijí to má být kolem 60-70% a v reálném životě to je 62%... Uvedu některé lidi, kteří se podílí na jednotlivých fázích. Za výběr vzorků a komunikaci se zeměmi a laboratořemi je zodpovědná SZO. Co se týče výroby, je zde mnoho velkých hráčů. Dále tu máme další články. Říkal jsem, že potřebujete stovky milionů vajíček, takže musíte pracovat s farmáři. A když je zrovna rok, kdy chřipka postihuje ptactvo, je to těžší, protože je méně vajíček. Je to docela zajímavý myšlenkový proces, protože chřipka postihuje kuřata stejně jako lidi, takže pokud kuřata umírají, i lidé trpí, protože nemáme vakcínu. Bezpečnost je prvořadá, takže tu máme všemožné země se svými organizacemi starajícími se o bezpečnost. V USA je to FDA, Úřad pro kontrolu potravin a léčiv, takže každá země má svoji organizaci zajištění bezpečnosti. Potom je tu otázka logistiky. když máme stovky milionů vakcín, musíme je nějak rozdistribuovat. Musíme myslet na letadla, chlazení, lodě, náklaďáky... Hodně logistických problémů jak zajistit přepravu. Nakonec jsou tu sestry a doktoři v klinikách. Musí být informováni, potřebují vědět kdy mají objednat své pacienty. Konečně, na konci řetězu, jste vy. Spolu s 250 miliony lidí, kteří se nechávají také očkovat. 250 milionů dávek je vyrobeno. Můžete vidět zúčastněné země, všemožné zapojené skupiny, bez kterých by to nebylo možné. Pro mě je to ukázka toho, co věda dělá pro lidstvo.