Buddha a Ašóka Bude podána zhuštěná historie Indie po Harappské kultuře a ukážeme si počátky hned dvou náboženství - hinduismu a buddhismu. Podíváme se do říše buddhistického vládce Ašóky, který, i přes buddhistickou mírumilovnost, vyhrál dost bitev.

Ahoj, já jsem John Green, tohle je Rychlokurs světové historie a dnes si budeme povídat o Indii, to nebude snadné, protože: - za A: Mám jenom 10 minut. - Pane Greene, pane Greene! Na tebe nemám čas, já z minulosti. Za B: Když studujeme historii, studujeme obvykle jednotná uskupení, která můžeme pojmenovat jako Římská říše nebo Čína nebo Beliebři, tento důraz na jednotu vede k C: označením, která zakrývají historické rozdíly jako např. Evropa, což je tak divné a nejasné slovo, že ani nevíme, co znamená. Navíc za D: Bez urážky, Evropo, nikdo nemá komplexnější historii než Indie. A za E: Mnoho, co víme o indické historii, víme od britských historiků, kteří používali a také si osvojili frázi historická předpojatost. Z těchto všech důvodů máme za F smůlu, že máme jen 10 minut. Ale budeme se snažit! Uděláme to jako s Voldemortovou duší, rozdělíme si to na 8 částí. Část 1.: Védy. Jak si asi vzpomínáte, poříčí Indu bylo jednou z nejranějších kolébek civilizace, ale ta původní civilizace prakticky vymizela někdy po roce 1750 př. n. l. Následovalo dlouhé období árijské migrace, nemyslíme pravěké nacisty, nýbrž národ z Kavkazu, který migroval do Indo-ga-gan-ga... Stane, můžeš to prosím napsat? Díky. INDOGANŽSKÁ NÍŽINA O těchto Árijcích víme především, protože zanechali náboženské texty, z nichž ty nejstarší se nazývají védy. Védy jsou také nejstarší texty o tom, co později pojmenujeme hinduismus, i když tenkrát to hinduismus nebyl. Byli zodpovědní za mnoho dalších věcí, ale máme jenom 10 minut, takže pojďme k 2. části: Kastovní systém. Kastovní systém je jedním z nejtrvalejších a fascinujících zřízení. Přečtěme si z jedné védy o Purušovi, duchovi, který prostupuje celý vesmír: "Když Purušu rozdělili, v kolik různých částí ho uspořádali? Co byla jeho ústa, co jeho dvě ruce? Jak se nazývala jeho dvě stehna a dvě chodidla? Z jeho úst se stali bráhmani, z jeho dvou paží kšatrijové, z jeho dvou stehen vaišjové a z jeho chodidel vznikli šúdrové." To nám dává božské vysvětlení kastovního systému. Bráhmani, kteří Purušovými ústy mluví k bohům, byli na vrchu. Kšatrijové, z Purušových paží, byli válečníky, což ale určitě víte, pokud jste mě někdy viděli boxovat. Vaišjové, obchodníci a řemeslníci, zajišťují peníze knězům a bojovníkům, pochází z Purušových stehen. Všichni víme, že stehna vydělávají peníze. A šúdrové, ti jsou úplně dole. Oni jsou chodidla, dělníci a farmáři, jsou základnou společenského řádu a stojí na nich zbytek společnosti. Kastovní systém se stává mnohem komplikovanějším, ale základní dělení do čtyř tříd je viditelné většinu indické historie, přes všechnu snahu mnoha reformátorů, o kterých si povíme v dalších epizodách Crash Course. Kastovní systém je základem další velké myšlenky v hinduismu. Část 3.: Dharma. Dharma je v podstatě role v životě a ve společnosti, je dána především narozením a kastou. Celá myšlenka je hezky vysvětlena v této pasáži Bhagavadgíty, kde Kršna mluví s válečníkem Ardžunou: "S ohledem na vaši povinnost, neměl byste ochabovat, protože pro kšatriju není nic lepšího než poctivý boj." Bhagavadgíta je součástí eposu Mahábhárata, který vypráví dlouhý a komplikovaný příběh války dvou rodů. V této pasáži můžeme vidět pravou důležitost dharmy, protože Kršna v podstatě říká Ardžunovi, že když je kšatrija, musí bojovat. I kdyby byl špatný, třeba by se nechal zabít, stejně je to lepší než nežít podle dharmy. Je lepší být špatný válečník, když jste kšatrija, než být nejlepším pekařem na světě. Prostě je lepší nevalně naplnit svou vlastní dharmu než obstojně naplnit dharmu cizí. To nás přivádí k části 4.: Samsára, mókša a karma. Existují osobní i společenské důvody pro naplňování dharmy. Společenský důvod je zřejmý. Dharma a kastovní systém spolu tvoří výbornou sociální kohezi. Máte dost pekařů a potřebný počet válečníků. Tenhle systém by se nám docela hodil ve Spojených státech, protože všichni víme, že trpíme nedostatkem elektrotechniků a přebytkem lidí, kteří se chtějí účastnit různých reality show. To by se v Indii nikdy nestalo. Představte si, že máte dharmu sbírat zvířecí trus. Proč byste to dělali, když vidíte úděly, které se zdají mnohem více naplňující? To nás přivádí k myšlence samsáry, cyklu znovuzrození, často nazývaného reinkarnace. Základní myšlenka je, že když zemřete, duše se přenese do jiného živočicha, který se v tu chvíli rodí. Když naplníte svou dharmu, situace se zlepší a vy se narodíte jako lepší bytost. Už nebudete muset uklízet sloní trus. Ale nejvyšším cílem není narodit se jako bráhman. Nejvyšším cílem je být osvobozen z tohoto koloběhu. Tomuto vysvobození se říká mókša. Systém, který vše drží pohromadě, se nazývá karma. Její princip je pěkně shrnutý v upanišadách: "Činitel dobra se stane dobrým. Činitel zla se stane zlým. Čestným se stane ten, kdo se chová čestně, zlým ten, kdo se chová zle." Mimochodem, upanišady jsou náboženské texty, které nejdříve jen komentovaly védy, ale později se samy staly posvátnými. Tohle je skvělý způsob uspořádání společnosti od vrchu dolů. Každý měl jisté poslání a poslání mělo náboženský rozměr, takže společnost byla v rovnováze. Ale hinduismus měl věroučný problém, aspoň pokud chcete založit říši. Každá cesta ke spáse je individuální. Původní bráhmani se snažili prosadit jako političtí vůdci, ale hinduismus nenabízí žádnou odměnu věřícím poslouchajícím své vůdce. Když jste vůdce a snažíte se poddané naučit poslouchat, je to na obtíž. To nás přivádí k části 5.: Buddhismus. Historicky to nemůžeme potvrdit, ale podle tradičních biografií začíná náš příběh v 6. století př. n. l. Pojďme do Thought Bubble. Žil, byl princ, Siddhártha Gautama, kterého otec nechával zamčeného doma, protože jedna věštba předpověděla, že pokud odejde, jeho rodina přijde o své království. Ale na to, jak domácí vězení obvykle vypadají, tohle ušlo: Siddhártha měl výborné jídlo, dobrou zábavu, sexy sestřenici za manželku atd. Ale měl podezření, že život je víc než tohle, tak z paláce párkrát utekl. Na svých cestách potkal starce, nemocného muže a nakonec mrtvolu. Když si uvědomil všudypřítomnost utrpení, opustil Siddhártha palác, zřekl se koruny a hledal nejsvatější muže, aby zjistil, jak je možné, že život směřuje k tak děsivému konci. Nakonec se Gautama stal asketikem, postil se a meditoval celé dny v kuse a doufal, že dojde k probuzení. Konečně, po asi měsíční meditaci pod stromem, to přišlo. Nirvána. Ne, ne tahle. Ano, tahle. Pochopil smysl života a vyučoval o něm lidi, kteří se stali jeho následovníky. Stal se buddhou, což znamená probuzený. Vyučoval čtyři ušlechtilé pravdy: 1. Život je utrpení. 2. Zdrojem utrpení je touha. Ne jen sexuální touha, ale všechna touha, vlastnit věci a být populární. 3. Utrpení může být překonáno odstraněním touhy. To zní docela jednoduše, ale jestli vám někdy někdo dal kopačky, víte, že není snadné jen tak přestat toužit. 4. Jak to teda udělat? Následujte ušlechtilou stezku, což je soubor osmi ponaučení jak žít, ale na ně nemáme čas, protože... Ale hele, Thought Bubble, ty jsi nám vložila učení do učení, takže se můžeme učit během učení. Díky, Thought Bubble. Jako náboženství obnáší buddhismus hodně meditování a sebeovládání, nemá moc zábavných rituálů, a když jste mnich, nemáte zvláštní sílu jako většina zbožných lidí, musíte se všeho zříct včetně svých vlasů. A ano, někteří se mohou stát kung-fu mnichy, ale jen v Číně, kam buddhismus po čase migroval a stal se náboženstvím se zábavnými rituály a spoustou super věcí, o kterých se Siddhárthu Gautamovi ani nesnilo. Nemluvíme o zábavném populistickém náboženství, my mluvíme o původním asketickém buddhismu. Můžete být šťastní a naplnění, když následujete osmidílnou stezku, ale podle všeho, co jsme se naučili, se zdá, že lidé nechtějí být šťastní a naplnění, jinak by nepřestali se sběračstvím. Buddhismus se stává atraktivním, pokud jste hinduista z nižší vrstvy, protože tu není žádný kastovní systém. Teoreticky každý, kdo následuje osmidílnou stezku a zřekne se touhy, se osvobodí od utrpení a dosáhne nirvány, možná ještě v tomto životě, místo, aby se znovu rodil po další tisíciletí a věděl, že vždy existuje jen malá šance narodit se jako něco úžasného, třeba medojed. Jen okrajově související část 6.: Věděli jste, že hra Hadi a žebříky má svůj původ v pravěké Indii? Žebříky jsou schody vpřed po cestě k mókše, zatímco hadi vám zabraňují v postupu. Což mi připomíná, je čas na otevřený dopis. To bylo fakt blízko mojí hlavy. Ale nejdřív se podívejme do tajné přihrádky. Jé, hele, golfová hůl. Ta tu je proto, abych si zahrál Disco golf. Otevřený dopis Hadům a žebříkům: Milí Hadi a žebříky, tohle je Disco golf. Je to hra založená na dovednostech. Úspěch v Disco golfu závisí na tom, zda jsem v Disco golfu dobrý. Teď poslouchejte, Hadi a žebříky, pamatuji, že jste byli úžasná hra, když jsem byl malý, ale teď mám 2-letého syna a nedávno jsem mu koupil Hady a žebříky a víte, co se stalo, když jsme poprvé hráli? PORAZIL MĚ! Hadi a žebříky, je to dítě, které helikoptérám běžně říká helifloptély. Tím nechci říct, že mi není duševně roven, ale alespoň umím použít záchod. Víte, proč mě porazil? Protože na hraní Hadů a žebříků nepotřebujete žádné dovednosti! Je to úplně náhodné, nevypočitatelné, svévolné a studené! Úplně jako vesmír. Já nechci hrát hry, které jsou jako vesmír! Já chci hrát hry, u kterých zapomenu, jaký vesmír je! S pozdravem, John Green. Část 7.: Ašóka. Po velkou část své historie nebyla Indie sjednocená. Byla spoustou různých knížectví a městských států a takových věcí. Ale Indie dvakrát zažila sjednocení, poprvé za Maurjovské dynastie ve 3. století př. n. l. Poté pod nadvládou Guptovské dynastie od 3. do 5. století př. n. l., o tom mluvit nechci, protože mě to nudí. Teď se zajímáme o jednoho konkrétního panovníka Maurjovské dynastie, Ašóku. Protože Ašóka se pokoušel vládnout rádoby buddhistickým způsobem, Ašóka byl zpočátku válečník, který nakonec rozšířil říši, kterou založil jeho dědeček. Ašóka zažil obrat k buddhismu, když viděl armádu ničící království Kalinga, o čemž jsem začal mluvit jen, abych mohl říct království Kalinga. Stane, můžu o tom napsat písničku? Asi takhle: Království Kalinga, promiň, že tě zničili... Ašóka postavil stupy... Stúpy? Moment... Víc namyšleně už to říct nemohl? "Stúpa" Ašóka postavil stúpy, tyhle stavby připomínající hromady hlíny, pro Buddhu po celém království, aby tak ukázal svou oddanost. Skrz na skrz říší také postavil sloupy prohlašující laskavou vládu a řekl, že bude vládnout podle něčeho, co nazýval dharma, což bylo podle jednoho ze sloupů: "Vhodné chování vůči otrokům a zaměstnancům, respekt k matce, otci, velkorysost vůči přátelům, společníkům, známým, bráhmanům a asketikům a nezabíjení živých tvorů." Toto nejsou individuální cíle hinduismu, ale společenské cíle, které poznáme i příští týden, až budeme mluvit o konfucianismu. To je jeden z důvodů, proč Ašókova říše nebyla moc buddhistická, protože buddhismus se konec konců nestará o řád světa. Buddhismus tvrdí, že naplnění sebe sama vede k řádu světa. Ašókova říše ho moc nepřežila a buddhismus se pomalu vytrácel z Indie, což vedlo téměř k jeho zániku. Část 8.: Velký konec. Každý praktikující jógu ví, že hinduismus je nejpružnější náboženství ze všech, a to je jeden z důvodů, proč se často nazývá polyteistické. Víra, že bohové mohou brát různých podob, usnadňuje hinduismu osvojení jiných náboženských tradic. Přesně to se stalo s buddhismem. Časem byl Buddha uctíván jako další vtělení některého hinduistického boha, nikoliv jako smrtelný učitel. Takže nakonec, místo aby se hinduismus Buddhy zbavil, ho přijal. To znamená, že zatímco má obrovskou rozmanitost a pružnost, hlavní principy samsáry, karmy a kastovního systému poskytly značné množství kulturní a společenské jednoty indickému subkontinentu po tisíciletí. Naštěstí pro Buddhu jeho učení migrovalo do Číny. My se vydáme stejným směrem už příští týden. Uvidíme se pak.