Struktura a typy cév Vrstvy cév a rozdíly mezi jednotlivými typy cév.

Pojďme si popovídat o cévách. Povím vám něco o různých typech cév a uvidíme, jestli vymyslíme nějaké obecné modely. Začneme s tím, že jakoby vyjmeme cévu z těla a prozkoumáme ji pod mikroskopem. Bude vypadat přibližně takhle, ten střed nazveme lumen. Zvenku okolo lumen jsou buňky. Tyto buňky obklopují celý lumen. Jedná se o první typ buněk, kterých se krev přímo dotýká, protože ty přímo obklopují lumen. Z druhé strany mají buňky bílkovinu, to je ta čára, kterou tu maluji. Je to něco jako lešení, které drží všechny buňky na místě. Takže máte endoteliální buňky, pak tenkou membránu, bazální membránu, která drží vše na svém místě. Bazální membrána se skládá převážně z bílkovin. Znáte kolagen, který je ve vašich kostech a dásních. Ta samá bílkovina obklopuje všechny cévy ve vašem těle. Bazální membrána a endoteliální buňky společně tvoří vrstvu, kterou nazýváme tunica intima. Slovo "tunica" pochází ze slova pro plášť nebo kabát, slovo "intima" jako intimní, je to těsná pokrývka pro cévy. Takže tunica intima (vnitřní vrstva). Na bazální membráně je hned další vrstva, namaluji ji červeně. To je vrstva svalů. Tyto malé čárky představují hladké svalové buňky. Tato vrstva se nazývá tunica media (střední vrstva). Důležité je, že v této vrstvě je hladká svalovina. Poslední vrstva, namaluji ji žlutě, je další vrstva bílkovin. Tyto bílkoviny ale mají odlišné složení od bazální membrány. Ale stejně jako předtím i zde najdeme kolagen a další bílkoviny. Tato vrstva se nazývá tunica externa (vnější vrstva). Někdy se také nazývá adventicie. Zajímavá věc na vnější vrstvě je, že velké cévy potřebují samy sebe zásobit krví, takže některé z těchto velkých cév mají na sobě malé cévy. Možná si pomyslíte: "Takhle to jde donekonečna?" Cévy mají na sobě cévy a tyto cévy mají na sobě jiné cévy... Není to tak. Jen velké cévy to takhle mají. Nazýváme je vasa vasorum (cévy cév). Je to možná nóbl název, ale vždy jsem cévy cév považoval za zajímavou věc. Tunica externa obsahuje cévy a také nervová zakončení. Ta tady malovat nebudu, protože by to bylo těžké ukázat. Ale nervová zakončení určitě mohou být v této vrstvě. Takže máme tři vrstvy, každá je něčím charakteristická. Myslím, že teď bych vám měl říct něco o jednotlivých typech cév. Začněme s žilami. Takže máte žílu. Uvnitř má vnitřní vrstvu, netřeba malovat všechny její buňky, protože už víte, co představují. Fialová čára jsou endoteliální buňky a bazální membrána. Také máte hladkou svalovinu, červená představuje střední vrstvu. Žíly mají také vnější vrstvu. Žíly tedy následují obecný model. Mají tři vrstvy a jednoduše dělají to, o čem jsem mluvil. Další typ cévy je tepna. Tu namaluji červeně. Tepny dělím do dvou skupin. Odlišuji velké a středně velké tepny od malých tepen a tepének. Uvidíte, že malé tepny a tepénky jsou si velmi podobné. Ale my začneme s velkými a středně velkými tepnami. Tady je vnitřní vrstva a pak střední vrstva, která je mnohem větší než u žíly. Střední vrstva v žíle je tenká, u tepen je tato vrstva silná. Ve střední vrstvě velkých a středně velkých tepen se nachází bílkovina elastin. Elastin je bílkovina, která dodává tepnám pružnost. Stěna cévy totiž musí vydržet působení obrovského tlaku krve a neprasknout. Díky elastinu jsou tedy tepny pružné a odolné vysokému tlaku. Tlak označím písmenem P (pressure). Takhle vypadá střední vrstva. Je tu samozřejmě i vnější vrstva. Právě jste poznali zásadní rozdíl mezi žílami a velkými a středně velkými tepnami. Zastavme se u malých tepen a tepének. Začneme s lumen jako předtím. V tomto případě je střední vrstva také silná. Na rozdíl od žil je střední vrstva ve všech tepnách celkem silná. Rozdíl je v tom, že v malých tepnách a tepénkách je místo elastinu hromada svaloviny. Jsou tedy velmi silné ve smyslu, že mohou snadno stlačit lumen, když byste všechnu tu svalovinu stáhli. To dává smysl, protože je známo, že tepénky díky výsokému obsahu svalu ve stěně jsou ty, které vytváří odpor. Svaly mají pomáhat vytvářet odpor, když potřebujete změnit krevní tlak. Malé tepny a tepénky jsou tedy důležité pro změnu tlaku. Na povrchu je opět vnější vrstva. To je místo nervových zakončení, vasa vasorum... Je tu ještě jeden typ cév, a to jsou vlásečnice (kapiláry). Tady je namaluji. Vlásečnice vypadají jinak. Jsou jedinečné. Dostáváme se totiž na úroveň jedné buňky, narozdíl od žil a tepen. Mají také lumen. Místo endoteliálních buněk však mají jednu buňku, která tvoří celou stěnu vlásečnice. Je to něco jako buňka cestující buňkou, když buňka objímá malou buňku, červenou krvinku, která jí proplouvá. Vlásečnice jsou tedy docela jiné. Teď si to shrneme. Řekneme si zásadní rozdíly mezi žilami a tepnami. Žíly následují obecný model. Velké a středně velké tepny mají ve střední vrstvě hodně elastinu. Malé tepny a tepénky mají místo elastinu svalovinu.