Starověké umění
Přihlásit se
Starověké umění (52/52) · 10:57

Konstantinův oblouk Oblouk postavený na památku vítězství Konstantina u Mulvijského mostu. [315 n. l., mramor, umístění: Řím]. Hovoří: Valentina Follo, Beth Harris a Steven Zucker.

Navazuje na Úvod do teorie umění.
Stojíme zde vedle Konstantinova oblouku. Já jsem Beth Harris a se mnou jsou tady Steven Zucker a Valentina Follo. Na pozadí oblouku můžeme vidět Koloseum. Měli bychom začít s otázkou: "Co je na Konstantinově oblouku tak důležité?" V Římě stálo mnoho oblouků ... zachovalo se jich jen pár. Turisté a studenti procházející městem jich zatím mohou vidět jen málo. Povětšinou jsou věnovány generálům v rámci oslav jejich vítězství. Většinou se taky nacházejí na strategických místech ve městě, protože měly předávat poselství, a tak byly stavěny na specifických místech. Tento oblouk byl ale věnován Konstantinovi pro vítězství nad jiným Římanem. V jednu dobu začalo v Římském císařství období neklidu, takže několik lidí bojovalo o stejné místo - o to, aby se stali císaři. A Konstantin zvítězil, takže je vlastně velmi zvláštní, že zde máme monument, který oslavuje vítězství Římana nad jiným Římanem. Vlastně to bylo něco jako občanská válka. Přesně tak... byla to občanská válka a vítězné oblouky vlastně byly vždy věnovány vítězstvím nad jinými zeměmi, aby znázorňovaly, jak se římská moc šíří i za hranicemi. To je velmi zajímavé, tento oblouk je tedy vyjádřením momentu římské historie, kdy nastal zmatek a vlastně tu jde o sjednocení Říma. Ano, jde o moment, kdy Konstantin konečně mohl do svých rukou vzít moc v celé zemi. Je to opravdu zajímavé, protože oblouk se také nachází na trase vítězné cesty. Nejvýznamnější velitelé mohli po svém úspěchu projít ulicemi Říma, aby ukázali, čeho dosáhli. Mohli tak předvést zvířata, která chytili, zajatce, kořist... všechny věci, které ukořistili, umělecká díla... Takže oblouk slouží jako věčná upomínka těchto oslav a úspěchů. - Přesně. A desky, které na oblouku jsou, většinou znázorňují scény tohoto úspěchu. Tak se na něj půjdeme podívat? Ano, můžeme. Konstantin se rozhodl použít něco z kořisti... Ne však přímo z této války, ale z dalších monumentů v Římě. Z už postavených monumentů použil různé části, aby zdůraznil svůj úspěch. Chtěl ukázat, že je opravdu dobrý císař, bral tedy z monumentů jiných velikánů. Stát se císařem po občanské válce není lehké, musíte se rychle osvědčit. Byly to těžké časy - časy neklidu a mnoha válek. Jak uvnitř Říma tak mimo něj. Takže se hledalo v dobách, které se považovaly za zlatý věk Říma. Když se vrátíme o pár století... Mohlo by to být jako když prezident Obama řekne, "Jsem jako John F. Kennedy." Přesně, je to přesně to samé. A Konstantin nezůstal pouze u slov, bral si přímo z monumentů. Vlastně použil portréty těchto císařů a nechal je umístit na svůj oblouk. Tyto portréty byly samozřejmě upraveny do podoby Konstantinovy tváře. Oblouk je opravdu monumentální co do velikosti. To poselství můžete většinou vyčíst zezdola nahoru. Dole jsou vyobrazená vítězství - něco jako andělé (ne ale přímí předchůdci?)... Ano, tohle vypadá jako výklenek neboli nika Ano, je to nika... je to ??? - Symbol vítězství. Ano, přesně. Takže tady je nějaké žena a posléze máme poražené a vězně. Tohle jsou běžní nepřátelé. Samozřejmě nemohli vyobrazit Římany, ... ... protože přece na stejném oblouku neukážete vlastní poražený lid. Máme tu tedy typické znaky vítězného oblouku. Ale tady je to trochu obecné. Tady lidé klečí, můžete vidět celé rodiny - matku, otce, dítě... ... a všichni mají smutné výrazy, aby bylo poznat, že jsou zajatci. Ti poté končili jako otroci ve městě, kde byli poraženi. Takže je to smutný konec. Když přejdeme na druhou úroveň, už tady máme tyto kulaté desky, které ve skutečnosti vzali z Hadriánova monumentu. Hadrián byl velmi důležitý císař, považovali ho za císaře-filozofa. Miloval řecké umění, víme, že cestoval a poznával provincie. Takže bylo takový císař-filozof a staral se o dobro lidu. Desky původně znázorňovaly scény z lovu a obětí bohům, takže nemají žádnou spojitost s vojenským vítězstvím, samy o sobě nemají žádný význam. Jejich umístění na oblouk je ale důležité, protože vidíte v čem všem císaři vynikali. Takže císař je vlastně dobrým cvladařem, protože je také dobrým lovcem... Když si vybavíte průčelí Amerického přírodovědného muzea v New Yorku, tam je Theodore Roosevelt vyobrazen jako lovec, vědec, filantrop. Vlastně má všechny rysy skvělého vůdce. A tady vidíme Hadriána, jak loví kance, medvěda, lva, pak znovu jak loví a samozřejmě přináší oběť bohům jako poděkování. Zajímavé je, že tyto kulaté desky byly zasazeny do červeného kamene. Tento červený kámen je typický pro Konstantinovo období a jde od speciální kámen nazývaný "porfyr", který pocházel z Egypta a mohli jej používat pouze císaři. Vlastně se celkem těžko opracovává. Když bylo ve 2. století něco vyrobeno z porfyru, odlišovalo se to, protože... Takže to byla pocta? Přesně. Dodává to na důležitosti. Takže Konstantin tady vlastně vsadil Hadriána do porfyru, čímž skutečně vzdal poctu předchozímu císaři, projevil respekt a v podstatě tak na sebe převzal něco z Hadriánovy velkoleposti. Když budeme pokračovat k vrchní vrstvě takové "půdě" uvidíme dvě věci. Vidíme volně stojící sochy zajatců, jsou oděni ve zvláštních kalhotách, tunikách a velmi podivných čepicích - vypadají jako měkký špičatý klobouk. Těm se říká "frygická čapka" a sloužily k vyobrazení cizinců. Nezapomínejte, že kalhoty nosili jen barbaři - Římané by měli tógu. V tomto případě jde o znázornění národů, které porazil Traján. Pravděpodobně byly sebrány z hlavního fóra, hlavního náměstí, které Traján postavil po válce, aby oslavil své vítězství. Takže tu máme další půjčování od jiného významného císaře, tentokrát Trajána. Mohli bychom si ale říct něco o stylech a všech podobách částí oblouku? Nejdůležitější věc uvidíte, když půjdete přímo k průčelí. Uvidíte jedinou část, která byla skutečně vyřezána pro tento oblouk v Konstantinově době. Je to dlouhý vlys - vlastně vyobrazení císaře na trůně, jak rozdává mince. Rozdává peníze lidu jako gesto své štědrosti. To byl typický element římské ikonografie - císař byl dobrý, rozdával lidem, ... ... byl štědrý a přerozděloval bohatství z války. A nemá hlavu. Ano, je to ten, co nemá hlavu. Nejdůležitější na této desce je velikost ostatních vyobrazených postav v porovnání s císařem, který je dokonce výše a je to hlavní postava na popředí. Jde vlastně o myšlenku, která se objevuje až v pozdějším umění a to fakt, že nejdůležitější osoby se na vás dívají přímo z monumentu. To nám může připomenout pozdější vývoj ve středověkém umění. Přesně. Vlastně jde o počátky takového stylu. Když se podíváte na další desky, všimnete si, že se císař nedívá na vás. Baví se s ostatními lidmi na té desce. Co tady chtěli vyjádřit byla myšlenka, že císař je ze všech nejdůležitější. A proto je větší a umístěn vpředu. Takový způsob vyjadřování můžeme vidět ve středověkém umění, kde je všechno velmi přímé, důležité osoby jsou vpředu, jsou větší, rozměry jsou hierarchické. Namísto něčeho, co vypadá velmi přirozeně. Takže se vzdalujeme od klasicismu 1. a 2. století... Jde prostě o odlišný vývoj. Říká vám to prostě něco jiného o společnosti, která umění tvořila (protože to umění dělá): ukazuje, že se císař začíná vzdalovat lidem, o které se má starat. - Zajímavé. Mám totiž pocit, že hodně lidí sena ten vlys podívá a uvidí ty postavy nejenom jako hierarchii, ale také jako symbolické vyobrazení. Chci tím říct, že už jste zmínila větší přirozenost na medailonech. A tady by se postavy mohly mnoha lidem zdát méně propracované. Tady to někdy vypadá, že to vyráběl někdo, kdo neuměl úplně dobře vyřezávat. Pravdou je, že jedním z důvodů, kterým někteří vědci vysvětlují to, že Konstantin použil kousky z předchozích monumentů, je fakt, že když nechal oblouk stavět, nebylo už mnoho umělců, kteří dokázali vyrobit něco jako dříve. Jiní vědci zase říkají, že jde o vliv tzv. "lidového umění". Umění, které lidé, obyčejní lidé, používali po staletí. Když se totiž podíváte třeba na pohřební monumenty střední třídy, dokonce už v 1. a 2. století nejsou příliš odlišné. Takže někteří vědci se domnívají, že toto spíše lidové umění pochází přímo ze střední třídy. Máme zde jejich styl oproti tomu až elitářskému a propracovanému. Takže tu vlastně jde o politický záměr. Tento druh vlivu nižších tříd na vyšší třídy. Když se zamyslíte je to vlastně jako v 19. století, kdy se vycházelo z lidového umění nebo umění méně vzdělaných jedinců spíš než ze stylů, které udávaly oficiální instituce. Zde jde o velmi odlišnou motivaci a účel. Je těžké nevnímat to jako úpadek nebo dekadenci. Prostě už nevěděli, jak vyrobit lidskou postavu nebo už se nemohli učit. Namísto toho jde ale o něco, co je dost možná naprosto záměrné. A Římanům se samozřejmě připisuje, že dovedli oblouk k dokonalosti... ... a používali jej k architektonickým účelům. Zde můžeme velmi jasně vidět svorník, klenák a abakus. Oblouk byl v římské architektuře využíván jako rozvoj. Navíc se jedná o něco, co mohlo být krásně zdobeno, takže jde vlastně o vývoj. Také se jedná o průchod, který samozřejmě ve městě nepotřebujeme. Jedná se však o důležitou součást v rámci vítězného pochodu, je tedy velmi důležitý. Víte, kdysi jsme pod ním mohli procházet i my, ale teď ho oplotili a vlastně tak monument odřízli od města. Úplně ztratil spojení s ulicemi a lidmi. Už je to jenom monument a ne co to bývalo. Takže býval spojený s ulicí, a pak bychom šli ulicí vlevo a nahoru k fóru. Hlavnímu náměstí Římanů, srdci města. Takže je to vlastně brána, klíčový bod, jak už jste řekla.
video