Úvěrová krize
Úvěrová krize (14/19) · 12:07

Záchranný plán 10: Morální hazard Alternativní plány a morální hazard.

Navazuje na Současná ekonomika.
... Nyní se zamyslíme nad tím, co jsem říkal, že je návrh záchranného plánu Fedu. V podstatě chtějí vzít 700 miliard dolarů a použít je k nákupu některých z těchto páchnoucích aktiv, těchto zajištěných dluhových obligací, které má mnoho bank ve svých rozvahách. Což je svým způsobem příčina, proč mnoho z těchto bank bankrotuje. Nebo alespoň proč si mnoho bank nepůjčuje navzájem. A trochu jsem se toho dotkl v minulém videu, kdy podle mne to třeba vyřeší problém, ale i když to problém vyřeší, budeme se tím zabývat v tomto videu. Ale vypadá to jako udělat hroznou věc. Protože kdybyste koupili tato aktiva, řekněme, že mají nulovou hodnotu, zaplatíte za ně 2 miliardy dolarů. V podstatě vypisujete šek držitelům vlastního jmění této společnosti, akcionářům této společnosti. Oni mají prospěch ze všech odměn za posledních 5 let, získávání výnosů z ceny akcie a dividend a čehokoli dalšího. A nyní se najednou věci pokazí, nenesou žádné riziko. Americký daňový poplatník nese riziko. A vypisujete šek na 1 miliardu dolarů držitelům vlastního jmění nebo lidem, kteří této společnosti půjčili peníze. A pravděpodobně jste slyšeli slovo morální hazard. A tohle je nejlepší doba vysvětlit, co lidé myslí morálním hazardem. Existuje povrchní pojem, hele vypisujete šek úplně stejným lidem, kteří udělali špatná rozhodnutí. Lidé,kteří půjčili této společnosti peníze, udělali špatná rozhodnutí a držitelé vlastního jmění této společnosti udělali špatná rozhodnutí. Zaprvé lidé, kteří investovali do této společnosti, si neuvědomili riziko. A také mnoho držitelů vlastního jmění tvoří vedení společnosti. A jsou to právě oni, kdo investoval do těchto zajištěných dluhových obligací. A kdybyste vlastně tyhle zajištěné dluhové obligace koupili, nepotrestáte je za špatná rozhodnutí. Udrží si svoje bonusy jako předtím. Třeba si stále udrží svá zaměstnání. A vy podporuejte cenu jejich akcie. To je jeden element morálního hazardu. Další element morálního hazardu a tohle je odlišnější pojem, ale určitým způsobem důležitější element morálního hazardu. A to je když do toho vláda vstupuje pokaždé, když dojde k nějakému finančnímu tlaku. Všichni tito lidé riskovali, dostali již své odměny. Ale když riziko udeří, vláda se do toho vloží a zajistí, že tito lidé se nemusí zabývat důsledky. Morální hazard je v budoucnosti, lidé řeknou, budu riskovat. Protože v dobrých časech vydělám peníze. A ve špatných časech, viděli jsme to mnohokrát, vláda USA je hned připravena přijít a zachránit soukromý sektor. Tvoříte tento morální hazard vytvářením těchto bublin, které s větší pravděpodobností nastanou v budoucnu. Protože lidé se nebudou tolik obávat rizika, protože řeknou, podívejte se na tyhle idioty, převzali všechna rizika světa, nakoupili zajištěné dluhové obligace. Lidé, kteří půjčili peníze těmto lidem, kteří koupili zajištěné dluhové obligace, byli zadluženi. A vláda by dokonce tyhle lidi zachránila. Mohu hodně riskovat, získám za to odměnu a v budoucnu mě vláda zachrání. A to je další element morálního hazardu. Každopádně bych se hádal, že vládní návrh záchranného plánu obsahuje velký morální hazard. Třeba ten morální hazard stojí za to, pokud zabrání tomuto řetězci, této kaskádě událostí, aby se děly. Pokud to nějak umožní lidem začít si mezi sebou půjčovat a hlavně začít půjčovat skutečnému světu jako člověku, který chce postavit továrnu nebo farmáři, který si chce půjčit peníze na semena pro příští setbu. Co jsem slyšel a neznám přesná čísla a nejsem expert, je, že existuje 5 bilionů dolarů těchto toxických zajištěných dluhových obligací. V rozvahách všech těchto finančních institucích. Nevím, zda je to přesné číslo. Ale vím jistě, že 700 miliard dolarů je poměrně malá část z té celkové sumy. A Bernanke a Paulson v podstatě tvrdí, nyní víme, že 700 miliard dolarů nepředstavuje všechny zajištěné dluhové obligace, i kdybyste je kupovali se slevou. Ale v co doufáme, žekdyž do toho vstoupíme s velkou částkou peněz a začneme nakupovat tyhle zajištěné dluhové obligace, vytvoří to doufejeme nějaký druh trhu s těmito zajištěnými dluhovými obligacemi. A hovoří o tom, že udělají reverzní aukci. Kde řekneme, OK jsme připraveni koupit zajištěné dluhové obligace za 100 miliard dolarů. Jakékoli množství zajištěných dluhových obligací jsou nám banky ochotny dát za nejlepší cenu, to jsou ty, které si koupíme. To je reverzní aukce. Jdete a řeknete, chci nakupovat, kdo mi to prodá za nejlevnější cenu? A tím že to budete dělat, to třeba vytvoří další soukromé zájmy. Řekneme, vláda získává dobrou nabídku u těchto zajištěných dluhových obligací, chci je také a třeba ostatní lidé začnou nakupovat tyto zajištěné dluhové obligace. Důvod, proč jsem tohle nazval blbostí, je, že pokud by existovali ostatní lidé, kteří by chtěli koupit zajištěné dluhové obligace, už by je koupili. A pointa je, když děláte tento typ reverzní aukce, když říkáte, mám 100 miliard dolarů, chci je utratit za zajištěné dluhové obligace, Paulson a Bernanke tvrdí, že by to nějak vytvořilo nějaký druh tržní ceny za tyhle zajištěné dluhové obligace. Že by tyhle banky mohly označit svá aktiva a každý by věděl, jakou mají cenu. Dva problémy. Nebyla by to tržní cena. Protože vytváříte umělou poptávku. Umělá poptávka ze strany vlády. Pokud by tam vláda nebyla, neexistovala by tato entita 100 miliard dolarů, která chce koupti aktiva. Aktiva by byla za méně. A druhá věc je, že pokud by to vláda udělala a lidé by si uvědomili, že 2 miliardy dolarů zajištěných dluhových obligací, i když vláda udělá tuhle reverzní aukci, mají ve skutečnosti hodnotu jen 500 milionů dolarů. To je kolik, jsou lidé ochotni na ně vynaložit. A byli by to pravděpodobně solventnější lidé, kteří by to udělali. Protože je by to nezruinovalo. Pokud mají opravdu hodnotu 500 milionů dolarů, potom by každá další banka, která drží stejnou věc, musela snížit tyto 2 miliardy dolarů na 500 milionů dolarů. A jejich vlastní jmění by se smazalo a kaskáda by se znovu rozjela. Neberu to ze dvou důvodů. Zaprvé nemyslím si, že by to opravdu vytvořilo skutečnou tržní cenu, které by všichni věřili. Nemyslím si, že by to nějak najednou skočilo na trh. Upřímně pokud si někdo myslel, že to byly dobré nabídky, existuje mnoho velmi sofistikovaných investorů, kteří vědí hodně o tom, jakou mají tato aktiva skutečnou hodnotu, potom upřímně ministerstvo financí také. A pokud si mysleli, že to byly dobré nabídky, garantuji vám, že existuje kapitál, za který by šli a nakoupili tato aktiva za to, co si mysleli, že je dobrá nabídka. A drželi je do splatnosti. Existuje hotovost. A myslím, že to je důležitý problém, který si lidé neuvědomují. Mnoho lidí drží hotovost, drží pokladniční poukázky. Nechtějí do tohohle investovat, protože jsou to špatné nabídky. Lidé hledají dobrou nabídku. Ale tyhle pravděpodobně nemají velkou hodnotu. Pravděpodobně nemají žádnou hodnotu. Jaké je další řešení? A tohle je něco, o čem mnoho lidí žertovalo. Říkali, proč vláda místo nakupování těchto zajištěných dluhových obligací, což je jen vypisování šeku právě těm lidem, kteří nás do téthle situace dostali, proč nekoupí akcie v těchto společnostech? Hovořili jsme o těchto situacích v souvislosti se státními investičními fondy. Kdy státní investiční fond přišel a v tomto příkladě nakoupil vlastní jmění v hodnotě 3 miliardy dolarů a dal hotovost v hodnotě 3 miliardy dolarů. A potom to společnost může použít ke splacení svého dluhu. To upřímně není hrozný nápad. Jediný důvod proč bych stále neřekl, že je to skvělý nápad, je, že rozřeďují akcionáře. Ale co když má tohle vlastní jmění nulovou hodnotu? Co když je tam vlastně záporné vlastní jmění? Pokud má tohle nulovou hodnotu, pokud tyhle 2 miliardy dolarů mají skutečně nulovou hodnotu, potom je tohle nesolventní společnost. Máte 3 miliardy dolarů aktiv, 4 miliardy dolarů závazků, tohle je vlastně mínus 1 miliarda dolarů vlastního jmění. Opravdu akcie nemají žádnou hodnotu. Správná cena akcie, pokud nemáme korporace s omezenou odpovědností, správná tržní kapitalizace by byla mínus 1 miliarda dolarů. Proč byste platili kladnou cenu za tyhle akice? I v této situaci, pokud by tohle mělo opravdu nulovou hodnotu a vláda by nakoupila mnoho akcií a naplnila to kapitálem, zachránilo by to společnost. Potrestalo by to držitele vlastního jmění. Protože najednou místo 500 milionů akcií, byste měli třeba 2 miliardy akcií. Pokud jste předtím vlastnili 100% společnosti, nyní byste vlastnili jen 20% společnosti. A to je ve skutečnosti, co se stalo s AIG. Můžete říct, že je to docela dobrá situace, ale stejně vláda utrpí trochu ztrátu. A upřímně, pokud by to vláda udělala, myslím, že riziko - odměna by zde bylo rozumné. Protože pokud by vláda nalila kapitál do těchto bank... udělám příklad. Řekněme, že je tu 500 milionů akcií. Vláda řekne, dáme této společnosti 4 miliardy dolarů. Dáme jim 4 miliardy dolarů v hotovosti. ... A řekeněme, že za tyto 4 miliardy chceme... uděláme to opravdu napjaté. Řekněme, že vláda chce 10 miliard akcií. V podstatě platí 0,40 dolaru za akcii. Potom zde máme 10 miliard akcií. To je 10 000 milionů. A budeme mít 10,5 miliard akcií. Tohle ve skutečnosti pro mne není špatná situace. Nyní bude mít společnost 4 miliardy dolarů hotovosti, 3 miliardy dolarů jiných aktiv. A třeby nyní nemají tyhle zajištěné dluhové obligace žádnou hodnotu. Nyní nemůže tahle společnost zbankrotovat. Má 4 miliardy dolarů hotovosti, 4 miliardy dolarů závazků, může splatit své závazky pomocí účasti na vlastním jmění. A lidé, kteří si zaslouží nějakou nevýhodu, ji dostali. Protože držitelé vlastního jmění měli 100% společnosti prostřednictvím svých 500 milionů akcií. Kolik vlastní nyní? Vlastní 1/21 své společnosti. Jejich 100% vlastnictví bylo rozředěno na vlastnictví méně než 5% společnosti. Tohle může být reálná situace. Ačkoli bych stále řekl, že i v této situaci zachraňujete lidi, kteří bance půjčili tyto peníze. Půjčili peníze instituci, kterou by měli znát lépe, než jí půjčí peníze. Drží všechna tato toxická aktiva, posbírali úrok z této instituce. Právě když se tato instituce měla položit, udělala vláda tuhle velkou účast na vlastním jmění a v podstatě společnost převzala. Udělala ji součástí vlády. Protože vláda nyní vlastní 90% společnosti. A vyplácí ty, kteří drží závazky. Stále bych řekl, že zde existuje nějaký morální hazard. Protože v budoucnosti stále ubližujete držitelům vlastního jmění, ale stále budete ochotni půjčit americké bance, protože si řeknete, že když půjdou věci špatným směrem, přijde americká vláda a banku zachrání tím, že nakoupí hodně vlastního jmění. Nebudete v budoucnu správně oceňovat a riskovat. Ale pokud tohle otevře trhy s úvěry a lidé začnou půjčovat farmáři nebo člověku, který chce postavit továrny, potom tohle za to možná stojí. A ve skutečnosti podle mne, pokud se vláda skutečně nebojí o banky a skutečně se bojí o tuhle část, farmáře, který potřebuje úvěr nebo člověka, který chce postavit tovarnu a potřebuje úvěr. Proč nevezmou těch 700 miliard dolar a nevytvoří jen fond, který by půjčoval přímo skutečnému světu, přímo by půjčoval Main Street (hlavnímu proudu)? Proč nenechají všechny tyhle banky zbankrotovat, jít do konkursu? Vrátí se a vrátí se štíhlejší a efektivnější se správnými měřítky rizika a každý bude náležitě potrestán. Potom v příštím cyklu nebude všechen tenhle morální hazard. A máte 700 miliard dolarů, které jdou přímo na úvěry farmářům a společnostem, které vytvářejí kapitálové vybavení a jiné. A samozřejmě je zde stále morální hazard. A bude velmi zpolitizován. Komu půjčujete, atd.? Možná potom stejně uděláte reverzní aukci. Ale pointa je v tom, že pokud by se vláda opravdu obávala o Main Street (hlavní proud), nepoužili by těchto 700 miliard dolarů touto nepřímou cestou. Půjčili by je přímo Main Street (hlavnímu proudu). V každém případě se uvidíme v příštím videu.
video